SLP 05 (2013)

byl národními soudy odsouzen. Vláda tvrdila, že letáky, brožury, karikatury a program Národní fronty jsou rasistické, protože vysílají myšlenku, že členové určité identifiko vatelné skupiny, by neměli mít rovné postavení ve společnosti a nejsou lidské bytosti, které si zaslouží stejnou úctu a pozornost jako ostatní. Soud se však domníval, že argu menty předložené vládou s ohledem na článek 17 Úmluvy, pokud jde o jeho použitel nost na ustanovení článku 10, úzce souvisí s podstatou námitek stěžovatele, a zejména s otázkou nezbytnosti v demokratické společnosti. Soud proto rozhodl projednat věc v meritu. Po vyhodnocení argumentů stran Soud dospěl k závěru, že obsah letáků jako takový neodůvodňuje v tomto případě použití článku 17 Úmluvy a zároveň konstato val, že ani k porušení článku 10 Úmluvy v tomto případě nedošlo. Závěr Závěrem lze konstatovat, že hlavním cílem omezení práva na svobodu projevu s ohle dem na článek 17 Úmluvy je zamezit vyvíjení činnosti zaměřené na popření Úmluvou přiznaných práv a svobod. Nelze přitom říci, že Soud stanoví jakýkoliv konkrétní se znam ideologií nebo názorů, které by nebyly chráněné Úmluvou. Rozhodujícím je konkrétní obsah a způsob sdělení myšlenek. Judikatura Soudu ukazuje, že existují dva základní způsoby aplikace článku 17 při posuzování stížností na porušení článku 10 Úmluvy, a to přímý a nepřímý. V případě přímé aplikace je výsledkem to, že stížnost se prohlašuje za nepřijatelnou z důvodu neslučitelnosti ratione materiae . Jako příklady přímé aplikace lze uvést omezení práva na svobodu projevu při propagování komunismu, antisemitismu, fašismu nebo také při vyjadřování antimuslimských postojů. Pokud jde o nepřímou aplikaci článku 17 Úmluvy, v těchto případech stížnost není okamžitě nepřijatelná a Soud posoudí věc v meritu. Po zhodnocení argumentů dospívá k závěru, že konkrétní okolnosti neodů vodňují použití omezení na základě článku 17. V mnoha případech pak dospěje k zá věru, že k porušení práva na svobodu projevu opravdu došlo. Jako příklad lze uvést de monstrování červené hvězdy, která může asociovat spojitost s komunistickou ideologií nebo vlajky s pruhy Arpáda, jež může být považována za symbol fašizmu v Maďarsku. Velmi důležitým je také časový faktor s ohledem na odlišné vnímání historických událostí. Cílem Soudu není hodnocení historických a kolektivních aspektů situace, ale ochrana individuálních lidských práv. 37 Žádné omezení práv, pokud má splňovat požadavek proporcionality, nemůže být časově neomezené. 38 Pokud například bylo dříve působení komunistických stran a šíření komunistické ideologie v rozporu s hod notami Úmluvy a Komise přímo aplikovala na takové stížností článek 17 Úmluvy a prohlašovala je za nepřijatelné, s postupem doby se náhled Soudu na komunistické

37 Disentní stanovisko soudce Zupančiče ve věci Ždanoka proti Lotyšsku , rozsudek velkého senátu ze dne 16. 3. 2006, č. 58278/00. 38 Disentní stanovisko soudců Mijović a Gyulumyan ve věci Ždanoka proti Lotyšsku , rozsudek velkého sená tu ze dne 16. 3. 2006, č. 58278/00.

87