SBORNÍK 66 SVOČ 2016

který vysvětluje, že naše tužby jsou omezené tím, co je nám předkládáno jako možné, tj. nejde jen o to, že je něco zakázané, ale i to, že nás to ani nenapadne. Pracovní trh je vertikálně i horizontálně segregován. Vertikálně proto, že vyšší, tudíž i finančně lépe ohodnocené pozice, a to i ve feminizovaných povoláních, jakými je zá- kladní a střední školství, zastávají častěji muži. Horizontálně je trh segregován formou existence tzv. „mužských“ a „ženských prací. Prací nejen ve smyslu profesí (učitelka vs. policista), ale i ve smyslu soukromém; práce se dělí na tržní a netržní formy, přičemž do netržních forem práce spadají práce tradičně nehonorované a vykonávané v sou- kromí, tj. péče o rodinu a domácnost. Není na místě morálně hodnotit kariérní ani soukromé volby jednotlivců nebo přikládat péči nižší hodnotu než tržním formám práce. Nicméně z ekonomického hlediska jsou tyto volby hodnoceny dennodenně, a zatímco rozdílné finanční ohodnocení vertikálně odlišných pracovních pozic (ředi- telka vs. učitelka) se jeví zcela legitimním, je zajímavé, že odlišně honorovány jsou i pozice na stejné vertikální úrovni, lišící se pouze horizontálně. Ať už se jedná o péči vs. tržní formy práce nebo feminizovaná povolání vs. tradičně mužská povolání (Kapitola 3). Při bližší analýze zjistíme, že dělba povolání na více a méně lukrativní kopíruje pů- vodní dělící linii na služby zajišťované muži na pracovním trhu a ženami v soukromí. Fakt, že kupř. psychicky náročné práce ve vzdělávání nebo pomocné práce ve zdravot- nictví, jako práce žen-pečovatelek, jsou honorovány disproporčně hůře, vedou k faktu, že gender pay gap (dále jen „GPG“) dosahuje v České republice 22 %, což je 6 % nad celoevropským průměrem. 14 Narůstající GPG lze dle expertů interpretovat jako důsle- dek diskriminace na pracovním trhu. Přestože počet vysokoškolaček stále narůstá, a to i v tradičně mužských oborech, ženy jsou nadále vnímány jako méně kompetentní, čemuž následně odpovídá jejich platové ohodnocení. Paradoxně nejvyšší GPG lze vy- sledovat mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (29,6 %). 15 Ve světle výše nastíněného, bude tato práce věnována genderové a ústavněprávní analýze českého důchodového systému, resp. konkrétního návrhu sdíleného vyměřo- vacího základu manželů 16 . Návrh sdíleného vyměřovacího základu reflektuje výše pře- destřený fakt, že muži, zpravidla věnující se tržním formám práce (zaměstnaných nebo OSVČ je nyní 80%mužů, ale pouze 64 % žen mezi 20 a 60 lety), mají v průměru vyšší důchody než ženy, které se zpravidla věnují netržním formám práce, popř. zastávají povolání, která jsou na trhu práce méně honorována (v roce 2011 pečovalo o dítě nebo osobu blízkou 6,93% žen a jen 0,13% mužů). 17 Autorka vychází z premisy, že rovnost, v tomto konkrétním případě genderová rovnost, je nejen jedním ze základních lid- ských práv, ale též veřejným zájmem, který v ústavně právním přezkumu vyváží právo 14 Největší genderové rozdíly (rozdíl v průměrné hrubé měsíční mzdě) v oblasti zaměstnání u specialistů (28%), zákonodárců a řídicích pracovníků (27,3 %). Více zde: VOLEJNÍČKOVÁ, Romana. Op.cit. S. 7. 15 VOLEJNÍČKOVÁ, Romana. Op.cit . S. 6-18. 16 Původní návrh zahrnuje též sdílení vyměřovacích základů registrovaných partnerů/partnerek, tento aspekt autorka vědomě vypouští, neboť si zaslouží separátní zpracování. 17 ŠATAVA, Jiří. Op.cit . S. 1.

308