SBORNÍK 66 SVOČ 2016

6.6.3 Použití agenta Provedení tohoto operativně pátracího prostředku a i jeho využití představuje jeden z nejnáročnějších úkonů vůbec. Zatímco u předstíraného převodu se jedná většinou o jednorázové opatření nebo v případě sledování osob a věcí se tak děje bezkontaktně neboli technicky či kontaktně ze strany příslušníků Policie ČR zařazených v rámci odborů operativní dokumentace či ÚZČ SKPV, tak v případě využití institutu agenta se jedná o sérii opatření, kterými je potřeba osobu uvést do prostředí. Agentem je totiž pouze příslušník Policie ČR nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „GIBS“), který zastírá svojí skutečný účel své činnosti a jeho ochraně je možno vytvořit legendu o jiné osobní existenci a osobní údaje z ní vyplývající zavést do informačních systémů jako je např. registr osob nebo registr vozidel, je možno provádět hospodářské činnosti, k jejichž vykonávání je potřeba zvláštních oprávnění, a co je nejdůležitější, tak taková osoba vědomě zastírá příslušnost k Policii ČR nebo GIBS. Už z tohoto je zřejmé, že tento institut nelze využít u veškeré trestné činnosti. Lze jej využít dle ust. § 158e odst. 1 tr. řádu u zde taxativně vyjmenovaných trestných činů, trestných činů, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let a dále pro ty úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání zava- zuje Českou republiku vyhlášená mezinárodní smlouva. Povolení tohoto institutu je v působnosti soudce vrchního soudu, který tak činí na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství, kdy v povolení je i uve- dena doba, po kterou bude agent v zájmovém prostředí působit, která ovšem není výslovně stanovena zákonem, ale bude vycházet ze situace v rámci vedené trestní věci. Takovou dobu lze prodloužit a i opakovaně. Výhodou je, že agent již dále nepotřebuje povolení ke sledování osob a věcí podle ust. § 158d odst. 2 tr. řádu a ani povolení k předstíranému převodu podle ust. § 158c tr. řádu. Nicméně je podstatné, aby agent při svém působení v zájmovém prostředí volil jen takové prostředky, které povedou ke splnění jeho úkolu. 6.7 Podání vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů Tento institut je svým charakterem obdobou podání vysvětlení dle zákona o Policii ČR. Je využit v případech, kdy je předpoklad, že osoba podávající vysvětlení je nosi- telem informace, která může přispět k rozhodnutí ve věci. Při jeho průběhu má každý na právní pomoc advokáta. Pokud by byla vyslýchána osoba mladší osmnáct let, je třeba o úkonu vyrozumět jejího zákonného zástupce, pokud vyrozumění lze zajistit a úkon lze odložit. Každý je povinen uposlechnout výzvy dostavit se k tomuto úkonu, ovšem v případě řízení o zločinu, tedy i v případě řízení ve věci teroristického útoku, je osoba povinna výzvě vyhovět ihned. O úkonu se sepíše úřední záznam, který slouží jako podklad pro další postup a zejména pro rozhodnutí ve věci. Vysvětlení nesmí být požadováno od osob, které mají státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivos- ti, ledaže by této povinnosti byli zproštěni. Ovšem jak již bylo uvedeno v této práci, tak v případě řízení ve věci teroristického útoku dochází k oslabení této povinnosti

392