SBORNÍK 66 SVOČ 2016

nosti a jazykové a stylistické bezvadnosti může vznikat jen v řádném legislativním procesu, který se vyznačuje respektem ke svým pravidlům. 42 Výklad těchto pravidel a stanovení míry přezkumu řádnosti legislativního procesu ze strany Ústavního soudu však prošly značným vývojem a zdá se, že lze vysledovat ur- čitou názorovou sinusoidu. Zatímco zpočátku (nález k technické novele obchodního zákoníku či zejména přílepkový nález) Ústavní soud kladl poměrně značné požadavky na bezvadnost legislativního procesu a nezdráhal se pro porušení jeho pravidel zrušit celý zákon, tuto přísnost později korigoval a přihlásil se k určité zdrženlivosti. Zejména pak na jistou dobu dospěl k názoru, že jinak obsahově bezvadný zákon nemá být ru- šen pro pouhé porušení pravidel zákonodárného procesu (Pl. ÚS 56/05 ve věci tzv. squeez-outu) a prosadil tak zásadu proporcionality. Nadto se v judikatuře Ústavního soudu pevně zakotvil princip, že zákon nelze zrušit pro pouhé porušení jednoduchého práva, nýbrž pouze pro takové porušení pravidel zákonodárného procesu, které zna- mená zásah do Ústavou garantovaných práv (Pl. ÚS 12/10 k tématu vyhlášení stavu legislativní nouze). Následně však zejména v důsledku nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (velký nález ke sta- vu legislativní nouze) došlo k určitému „zařazení zpátečky“ a znovuzpřísnění nároků kladených na zákonodárce v legislativním procesu, když bylo odhlédnuto od použi- tí principu proporcionality a zákon byl zrušen pro pouhé, byť markantní, porušení pravidel zákonodárného procesu. Jakožto zásadní kritérium pro tuto možnost bylo Ústavním soudem stanoveno hledisko časové. Má-li být zákon zrušen pouze kvůli po- rušení procedurálních pravidel zákonodárného procesu, musí být napaden bez zbyteč- ného odkladu po jeho přijetí. Stejně tak bylo zdůrazněno postavení opozice, jejíž práva nemohou být v rámci legislativního procesu bezohledně potírána a upírána. Nutno však konstatovat, že i z těchto požadavků Ústavní soud postupně slevil. Prve se v nejnovější judikatuře k posouzení zákona o státní službě (Pl. ÚS 21/14) opět přihlásil k principu proporcionality, v důsledku kterého může být zhojeno dokonce i porušení ústavního pravidla. Dále zařadil mezi referenční kritéria také princip práv- ní jistoty a důvěry v právo jakožto hodnoty materiálního právního státu a principu efektivní ochrany ústavnosti, pro něž nemá být rušen zákon, který je adresáty norem legitimně očekáván a jehož zrušení by v praxi vedlo k určitým zmatkům. Co se tematického rozdělení vad týče, lze shrnout, že ryze technické vady povětšinou nejsou s to být ve své podstatě derogačním důvodem, ať už se jedná o legislativně- -technické vady, možnost opakování hlasování na základě návrhu poslance či nedo- držení pořádkových lhůt stanovených jednacími řády. Výjimkou je v tomto kontextu nález týkající se technické novely obchodního zákoníku (Pl. ÚS 5/02). Jeho osud však stihnul jakýsi „průkopnický komplex“. Ve své podstatě byl první vlaštovkou mezi ná- lezy týkajícími se vad legislativního procesu. Mnohé v něm vyslovené názory však byly později, jak bylo uvedeno výše, přeformulovány a upraveny. Nález však zůstává

42 Srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (technická novela obchodního zákoníku) nebo přílepkový nález.

601