ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

subjektu, který se dopustil porušení procesní povinnosti, ale především donutit jej k jejímu splnění.“ 17 K tomu je třeba doplnit, že postihem za spáchání pořádkového deliktu je pořádková pokuta, nikoli předvedení, které má výlučně zajišťovací charakter. 19.3 Předvolání Základním a zároveň nejmírnějším zajišťovacím institutem je předvolání. Zákonná úprava týkající se předvolání svědků je v trestním řádu velmi strohá. O předvolání svědků se zmiňuje § 97 TrŘ, dle kterého je každý povinen na předvolání dostavit se a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení. Navazující § 98 TrŘ je nadepsán jako Předvolání a předvedení, nicméně tento se věnuje toliko možným důsledkům neuposlech nutí předvolání, a tedy jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předveden, přičemž na to a na jiné následky, tj. uložení pořádkové pokuty, musí být v předvolání upozorněn. Ustanovení § 98 TrŘ hovoří o řádném předvolání, avšak zákonná úprava výslovně nespecifikuje, jak přistupovat k výkladu tohoto pojmu. Domnívám se, že k úvahám o řád ném předvolání by přispělo, pokud by trestní řád stanovil základní formální a obsahové požadavky na předvolání a dále podmínky pro jeho doručování a minimální lhůtu mezi doručením předvolání a termínem konání procesního úkonu. Za základní formální požadavek na předvolání považuji jeho písemnost. V naléhavých případech samozřejmě není nutné na tomto požadavku trvat, a svědka lze předvolat i osob ně, telefonicky, e-mailem nebo jiným způsobem, nicméně zákonná úprava by měla alespoň v obecné rovině specifikovat, kdy může být tato výjimka uplatněna. V opačném případě by mohlo docházet ke zneužívání této výjimky, např. z důvodu neochoty vykonavatelů veřejné moci vyhotovit písemný dokument nebo z důvodu vyvíjení nátlaku na vyslýchané osoby. K tomu je vhodné poznamenat, že případné nedodržení písemné formy bude mít za násle dek zpravidla nemožnost nechat svědka předvést nebo mu uložit pořádkovou pokutu, ale nebude to mít vliv na zákonnost opatřeného důkazu, kterým je jeho výpověď. 18 Zákonná úprava by kromě formálních požadavků měla stanovit i požadavky obsa hové. Domnívám se, že předvolání by mělo zejména obsahovat (i.) kdo se má dostavit, (ii.) kdy se má dostavit (specifikace data a času), (iii.) kam se má dostavit, (iv.) v jakém procesním postavení se má dostavit, (v.) za jakým účelem se má dostavit, (vi.) v jaké věci se má dostavit, (vii.) jaké mohou být důsledky nedostavení se, (viii.) jakým způso bem se lze omluvit z procesního úkonu, na který je svědek předvolán. Kromě uvedeného by zákonná úprava měla dále stanovit, jakým způsobem se předvolání svědkům doručuje a jaká by měla být minimální lhůta mezi doručením předvolání a termínem konání procesního úkonu. Podle mého názoru by předvolání mělo být svědkům doručováno do vlastních rukou a lhůta mezi doručením a proces

17 Ibid. 18 K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2020, č. j. 5 As 199/2018-24.

232