DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

který by při menším zásahu do chráněných hodnot (soukromí a práva na ochranu osobních údajů) umožňoval stejně dobře nebo lépe naplnit sledovaný účel. Ve vztahu k právě uvedenému lze odkázat na (byť formulačně částečně nepřesné, nicméně v principu správné) rozhodnutí NSS sp. zn. 5 As 158/2012 (redakčně upraveno): „k instalaci kamerových systémů, s ohledem na jejich povahu a zásah do osobní integrity osob, je možné přistoupit až tehdy, pokud už veškeré méně in- vazivní prostředky selhaly anebo by nebyly schopny naplnit vytyčený účel, který je sledován. Je zcela nepochybné, že kamerový systém ve srovnání s jinými prostředky (např. personálními, mechanickými), které mohou dosáhnout naplnění účelů žadatelem sledovaných, zasahuje základní lidská práva, a to právo na soukromí a na soukromý rodinný život, která jsou garantována čl. 10 Listiny a čl. 8 Úmluvy, a tudíž i do lidské důstojnosti, z které tato práva vyplývají.“ V této souvislosti lze taktéž odkázat na pra- covní dokument č. 4/2004 ke zpracování osobních údajů prostředky kamerového sledování Pracovní skupiny zřízené podle čl. 29 směrnice 95/46/ES (WP 29). Není možné sumarizovat, u jakých činností bude splněna podmínka závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, neboť naplnění této podmínky bude třeba vždy ad hoc zkoumat prostřednictvím testu přiměřenosti (viz Ústavní soud České republiky ve věci sp. zn. Pl. ÚS 4/94). Za určitých okolností se může jednat o činnost vrcholového manažera, který disponuje širokými rozhodovací- mi kompetencemi ve vztahu k majetku zaměstnavatele a dispozičními právy k bankov- ním účtům, stejně tak jako o činnost zaměstnance ve výrobě, který má přístup k jádru obchodního tajemství (originální receptuře atp.) zaměstnavatele. Podobně může být předmětná podmínka naplněna u každého zaměstnance, kterému byl svěřen služební vůz pouze k plnění pracovních úkolů, a u nějž je zavedeno GPS sledování; předpokla- dem je, že nebude za relevantní považován shora naznačený restriktivní výklad § 316 odst. 2 ZPr, jde-li o prostorové omezení. Od závažnosti dotčených zájmů a míry, ve které budou nebo mohou být dotčeny, se bude dále odvíjet i to, zda bude zaměstnavateli svědčit právo na otevřené, nebo na skryté sledování nebo jiné narušování soukromí zaměstnance (otevřené nebo skryté sledování obsahu přepravovaných zpráv) – i v případě skrytého sledování je třeba za- městnance alespoň v základních obrysech předem informovat o tom, že ke sledování dojít může. 11 Skryté sledování je z hlediska intenzity zásahu do soukromí zaměstnan- ce invazivnější a působí závažnější následky. Ke vzniku práva na skryté sledování tak bude za jinak stejných okolností třeba větší závažnosti nebo většího ohrožení zájmu, který zde bude v opozici primárně proti právu na soukromí na straně zaměstnance; ke skrytému sledování by mělo být přistoupeno jen výjimečně. S ohledem na pro- středky moderní techniky může spočívat odlišnost otevřeného a skrytého sledování pouze v tom, zda bylo sledování vůči zaměstnanci deklarováno – uvedené platí např. 11 Skrytým sledováním se jinak řečeno míní ty případy sledování, o němž není aktuálně dotčeným osobám sděleno, že probíhá, bylo jim však dříve oznámeno, že k němu za určitých okolností dojít může.

22