DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

realismu v případě britských soudů povšimnout, jaké aspekty pro Nejvyšší správní soud hrály roli a proč. Jak totiž vykrystalizovalo právě z analýzy historického vývoje anglického práva, není pro zaměstnavatele, zaměstnance či správní orgán ani tak pri- márně určující, k jakému výsledku v daném konkrétním případě zaměstnavatele soud dospěl, tj. zda shledal kamerový systém v autobusové dopravě buďto přiměřeným, nebo nepřiměřeným. Podstatné naopak je, jaké faktory pro soud při posouzení hráli roli a jaká argumentační linii pro něj byla stěžejní. V tom se právě zrcadlí onen právně realistický přístup soudu k otázce, jak vypadá law in action 73 – tedy právo v praxi, které nezůstává pouhou floskulí vyprázdněných neurčitých právní pojmů zapouzdřených navždy v okamžiku, kdy ho zákonodárce zamýšlel do právního řádu zakotvit a kdy nabylo své účinnosti. b. Budoucnost majetkových zájmů zaměstnavatele a osobních práva zaměstnance Na právní realismus v otázce ochrany majetkových práv zaměstnavatelů a osobních práv zaměstnance právě v českém pracovním právu a jeho sociálním a sociopolitickém kontextu by měl být kladen důraz. Bez schopnosti naplnit vedle litery zákona i živé právo 74 bude české pracovní právo pouze zoufale pokulhávat za dynamickým vývojem ekonomiky a prostředků k dosažení ekonomického růstu. Újmu to přitom bude způ- sobovat zejména na právech zaměstnanců Realitu pracovněprávních vztahů tak totiž nebudou určovat primárně práva zaměstnanců formálně zakotvená v právních předpi- sech, ale naopak materiálně podřízené postavení zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, které vyplývá ze samotné podstaty pracovněprávních vztahů napříč historickým vývo- jem – více či méně a nikdy tomu nebylo naopak. Shora citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu naznačuje, že judikatura soudů by mohla být právnímu realismu v interpretaci rozmanitých situací v zaměstnaneckých vztazích přinejmenším otevřena. Podstatné však je, aby se stejnou otevřeností přistupo- valy zaměstnavatelé a správní orgány k podstatě ochrany osobních práv zaměstnanců. Jedině tak budou schopni v soudním přezkumu argumentačně obstát při obhajobě svých postupů zefektivňujících výrobní a kontrolní procesy na úkor jinak nedotknutelného, nezadatelného a nezcizitelného práva na ochranu soukromí jednotlivců. Jestliže v 19. století tzv. Luddité ( The Luddite rebellion ) ničili tkalcovské stroje zaváděné v továrnách, jelikož masová strojová výroba okrádala zaměstnance o práci, bude zejména v českých reáliích 75 v 21. století sílit boj tzv. neoludditů proti zavádění moderních technologií umělé inteligence a dalších způsobů automatizace a robotizace 73 R Pound, ‚Law in books and Law in action‘ [1910] 44(12) American Law Review 20. 74 Eugen Ehrlich “Grundlegung Der Soziologie Des Rechts..” American Journalof Sociology , vol. 35, no. 1, 1929, pp. 159-160. 75 Nárůst robotizace v období 2001-2007 v České republice se rovná 291%. Zdroj OECD (2019), „De- terminants and impact of automation: Ananalysis of robots‘ adoption in OECD countries“, OECD Digital Economy Papers, No. 277, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/ef425cb0-en.

55

Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online