DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

S ohledem na uvedené se tedy lze domnívat, že napodobeniny budou instalová- ny zejména ve veřejně přístupných místnostech s cílem působit odrazujícím způsobem na třetí osoby a nikoli zaměstnance (např. za účelem zajištění bezpečnosti zaměstnanců). 2.5 Souhlas podnikové rady (německy Betriebsrat) K instalování videokamer zaměstnavatelem je vyžadován předchozí souhlas tzv. podnikové rady. 24 Toto právo je zakotveno v ustanovení § 87 odst. 1 bod 6 Betriebsverfassungsgesetz a vztahuje se na situaci, kdy zaměstnavatel plánuje zavést nebo používat na pracovišti technická zařízení, která jsou určená ke kontrole chování zaměstnanců či jejich pracovních výkonů. Mezi tato zařízení se počítají nejen video- kamery, ale i další přístroje, které jsou schopny sledovat a zaznamenávat jednání za- městnanců. Právo podnikové rady dle daného ustanovení vzniká bez ohledu na to, zda má zaměstnavatel skutečně v úmyslu použít videokamery ke sledování zaměstnanců, nýbrž stačí pouze hypotetická možnost takového využití. 25 Dle znění daného ustano- vení by tak souhlas podnikové rady nemusel být potřeba při instalování napodobenin videokamer, neboť tyto nejsou způsobilé zaměstnance sledovat. Podniková rada může při udělení souhlasu či zcela nezávisle na něm sjednat se zaměstnavatelem konkrétní podmínky sledování, a to v rámci vnitropodnikového ujednání uzavřeného mezi ní a zaměstnavatelem (tzv. Betriebsvereinbarung). V rám- ci vnitropodnikového ujednání je nejčastěji upraven účel sledování, délka nahrávání, doba uchování záznamu, jaké osoby budou mít k záznamu přístup či popis systému, který může být na pracovišti nainstalován. Pokud zaměstnavatel zavede videokamery či jiná technická zařízení bez souhlasu podnikové rady, nezpůsobuje tato skutečnost automaticky nezákonnost jejich použití, pokud jsou dodrženy obecné zásady monitoringu. Podniková rada má v takové situaci právo požadovat ukončení sledování a odstranění nainstalovaných zařízení. 26 3. Použití výsledků sledování v rámci soudního řízení Právní úprava občanského soudního procesu v Německu nespojuje s nezákonným opatřením informací automaticky zákaz jejich použití jako důkazu. Naopak je soudům stanovena povinnost zohlednit v rámci svého rozhodování všechny výroky a důkazy předložené procesními stranami. 27 24 Podniková rada je orgán volený zaměstnanci, který je zastupuje při jednání se zaměstnavatelem, a to na- příklad v oblasti bezpečných pracovních podmínek, rozvrhu pracovní doby či práce přesčas. Podniková rada může jednat pouze v mezích vytyčených kolektivní smlouvou vyjednanou mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi. Cílem podnikové rady je prosazovat zájmy zaměstnanců s ohledem na zá- jmy podniku jako celku. 25 Rozsudek BAG ze dne 6. 12. 1983, sp. zn. 1 ABR 43/81. 26 Rozsudek BAG ze dne 3. 5. 1994, sp. zn. 1 ABR 24/93. 27 Dle ustanovení § 286 Civilního procesního řádu (německy Zivilprozessordnung) ve smyslu článku 103 odst. 1 GG.

64