DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

řízení zpracování osobních údajů (pořizování záznamu, práce se záznamem, určování doby uložení záznamu atd.). Do jisté míry lze za podstatný moment z hlediska vývoje právní stránky problema- tiky vnímat den 1. ledna 2007, kdy nabyl účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 2 . V řadě podstatných aspektů se právní úprava pracovněprávních vztahů spolu s na- bytím účinnosti zákoníku práce příliš nezměnila. Přece jen nicméně bylo možné určité novinky a posuny identifikovat. Jenou z nich bylo zařazení ustanovení (do určité míry) výslovně regulujícího možnosti sledování zaměstnanců a stanovujícího pravidla pro získávání údajů o zaměstnanci během doby trvání a před vznikem pracovního poměru (ust. § 316). Šlo (a stále do značné míry jde) o právní úpravu částečně nekonzistentní s právní úpravou na ochranu osobních údajů. Z počátku jí však nebyla věnována přílišná po- zornost. To mělo dle všeho dvě příčiny. Jednak spolu s jejím zavedením nebyla formulována příslušná skutková podstata v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. K tomu došlo až o více jak deset let později (viz níže). Jednak Úřad pro ochranu osobních údajů v počátku předmětnou právní úpravu poněkud přehlížel. Později, ve vztahu ke kamerovým systémům na pracovišti (v prin- cipu správně) přijal pozici, že výchozí podmínka pro přípustnost sledování zaměst- nanců, jak je zavedena ust. § 316 odst. 2 ZPr, obsahově odpovídá právnímu titulu pro zpracování osobních údajů formulovanému v ust. § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; dnes obtisknutému do čl. 6 odst. 1 písm. f ) obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů při kontrolách kamerových systémů na pracovištích a ve správních řízeních trest- ních postupoval s ohledem na vymezení své působnosti podle právní úpravy na ochra- nu osobních údajů. Ve svých rozhodnutích a protokolech konstatoval, že s ohledem na obsahovou shodnost zákonných podmínek (a předpoklad bezrospornosti právního řádu) závěr o legálnosti či o nelegálnosti zpracování osobních údajů (posouzeno podle právní úpravy na ochranu osobních údajů) ze strany zaměstnavatele kamerovým systé- mem z prostor pracoviště (nebo jiným technickým prostředkem zpracování osobních údajů, který lze podřadit podle § 316 ZPr) současně znamená soulad, či nesoulad postupu zaměstnavatele z hlediska pracovněprávní úpravy (ust. § 316 ZPr). Pozice Úřadu pro ochranu osobních údajů ke kamerovým systémům se postupně ustálila a zavedla. Postup a závěry úřadu byly relativně předvídatelné. Úřad pro ochra- nu osobních údajů publikoval řadu stanovisek a vyjádření k problematice kamerových systémů (kamerové systémy v bytových domech, kamerové systémy na sportovištích, kamerové systémy v motorových vozidlech atd.). Zpracoval manuál ke kamerovým 2 Dále jen ZPr .

7