Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

čímž je i diplomatická ochrana případně provedená ze strany jeho domovského státu v podstatě odsunuta. O své logické opodstatnění se hlásí i odlišný doktrinární názor, který odmítá srovnávání mezinárodní ochrany investic se smluvní ochranou lidských práv (economic rights are considered today to be part of human rights) , jíž ostatně pro- vázejí implementační mechanismy. Řečený odlišný názor vychází totiž z toho, že na institutu diplomatické ochrany není nic upraveno kogentními normami obecného mezinárodního práva, což znamená, že je tu přípustna derogace; tak i jeden z novějších případů, a to v cause L’affaire des phares (1956), RSA , vol. 12 (1956), p. 161. Takovouto derogací, avšak též mnohostrannou, by pak mohla být i Washingtonská úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států a o zřízení Střediska ICSID (1965). Jednalo by se tu o smluvně modifikovanou formu ochrany majetkových zájmů soukromých osob (zpravidla vlastních příslušníků) poškozených v cizině, a to ochranu uplatněnou samotnými těmito soukromými osobami. Ingerence státu, jinak předtím ad hoc vtělená do institutu diplomatické ochrany, v tomto případě spočívá v předchozím sjednání k témuž účelu generelně opravňující smlouvy, zde Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států (1965). 73 Že nejde o žádnou paralelu s ochranou lidských práv, zejmé- na nikoliv o „lidskoprávní“ implementační řízení (non-compliance procedures) , o tom svědčí dále trvající možnost využití institutu diplomatické ochrany, ale až za situace, kdy se stát nepodřídí arbitrážnímu výroku Střediska , jak stanoví čl. 27 (1) předmětné Úmluvy. 14. Okolnosti vylučující protiprávnost: vyšší moc a náhodná událost Problematika okolností vylučujících protiprávnost nebyla až donedávna v popředí pozornosti nauky mezinárodního práva. Až na malé výjimky, týkající se např. otázek vis major a opatření v krajní nouzi, většina současných auto- rů se řečenou tematikou šířeji nezabývala. Změna nastala až v 1979 a 1980, kdy Komise MP zveřejnila své pojetí řečené problematiky, tehdy zařazené do kapitoly V Návrhu článků v tzv. prvním čtení. S malými změnami převzal pak i konečný text Návrhu článků celou výše uvedenou kategorii okolností vylu-

73 Srov. Combacau J., Sur S.: Droit international public , 6 e éd., LGDJ − Montchrestien, Paris, 2004, p. 605: „(…) les États nationaux (…) (n’interviennent) qu’au début du processus ( sic ) pour mettre des organes internationaux à la disposition des requérants; l’indemnisation demandée est celle du tort subi par la victime directe, et aucun ,État lésé‘ n’apparaît derrière elle (…).“

139

Made with FlippingBook Ebook Creator