Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

neprotestují, v současnosti tedy neratifikují příslušnou kodifikační úmluvu, když obsah nevyjadřuje jejich potřeby; o tom na příkladech níže. V r. 1948 OSN vyslala do Izraele, tehdy ještě nečlenského státu (členem až od 11. 5. 1949), svého zprostředkovatele hraběte Folke Bernadotte (UN Mediator in Palestine) , jenž byl v tomto postavení Izraelem též přijat (tacitní smlouva). Byl však poté 17. 9. 1948 v Jeruzalémě židov- skými extremisty zavražděn (killed by irregular forces) . Organizace se obrátila na MSD s žádostí o vyjádření, zda se může vlastním jménem domáhat reparace. Soud ve svém posudku odpověděl kladně, avšak s velmi kuriózním odůvodněním, jež výše uvedenou tacitní smlouvu vůbec nebere v potaz, a naopak přináší následující zcela odlišné vysvětlení. V CIJ Recueil (avis consultatif) 1949, p. 185 totiž uvádí v cause Réparation des dommages subis au service des Nations Unies , že „50 členských států OSN (tehdejší počet), představujících velkou většinu mezinárodního spole- čenství, mělo podle mezinárodního práva pravomoc vytvořit útvar ( entité ), nadaný subjektivitou objektivní (sic) − possédant une personnalité internationale objective, possessing objective interna- tional personality −, nikoliv tedy jen subjektivitou, kterou řečené státy uznávají pouze samy pro sebe ( recognised by them alone)“ . Srov. Summaries of Judgments, Advisory Opinions and Orders of the International Court of Justice , 1948 − 1991, United Nations, p. 8. Pokud jde o naukou podávaný výklad obecně platného obyčeje, je množstvím naprosto nespočetný . Proto problémem tu zůstává výběr autora a jeho hodno- věrnost v podávání daného výkladu V poslední době utrpěla újmu dosavad- ní přední výkladová práce, a to dvousvazkový britský kurz International Law, a Treatise , který připravil (1905) autor německého původu Lassa Oppenheim. Dnes je k dispozici už 9. vydání I. dílu (Peace) , jež − ve dvou svazcích I/1, I/2 až 4 − obstarali R. Y. Jennings a A. D. Watts, Longman, London-New York, 1992−1996. Vyhlídka, že se nového vydání dočká i druhý díl řečené práce (vol. II, Disputes, War and Neutrality, 7 th edn., 1952), utrpěla v r. 2005 znač- nou újmu, Jennings totiž v tom roce zemřel. 6. Některé odlišné doktrinární pohledy a názory Výše uvedené není v nauce univerzálně přijímáno. Znamená to tedy, že v nauce na mnohé existují i pohledy a názory jiné a věcně odlišné. Dnes je v ČR už dostatek odborné literatury, aby bylo možno se s těmito odlišnostmi seznámili, tím spíše to platí o textech zahraniční provenience; mimo jiné jde též o to, abychom se nedivili, že řečené odlišnosti vůbec existují. Budiž tudíž snahou tyto odlišnosti poznat a znát je i u zkoušky, neboť řečené poznání je též záměrem tohoto (výběrového) předmětu. Až při případném písemném zpra- cování (tedy už při vybrané tematice např. diplomové práce) bylo by užitečné jeden názor zdůvodněně vybrat a ostatní stejně zdůvodněně odmítnout. I v problematice vnitrostátní existuje různé nazírání na ten který právní institut, přičemž příslušná legislativní autorita je jen jedna. Tím spíše v mezi-

15

Made with FlippingBook Ebook Creator