Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

do 12. 4. 1930), jíž se zúčastnilo 47 vlád se svými experty. 17 Jak osvětlit ten- to neúspěch? Je to tím, že kodifikační konferenci 1930 provázel nedostatek zkušeností? Nebo že tehdy byl − zejména ve SN − nedostatek politické vůle? Připomeňme, že USA nebyly členem SN, ač už tehdy postupně střídaly pozici Anglie v postavení nejsilnějšího (hospodářsky i vojensky) účastníka meziná- rodního společenství států. Patrně obojí tu sehrálo svou roli. Pak je tu nadto ještě něco, co nás bude nejvíce zajímat, protože „to něco“ je normativní povahy, a to ve změně charakteru obecného mezinárodního práva. Také právě tím je též jeho kodifikování − tedy písemné vyjádření − v násled- ném období Spojených národů (OSN) naopak už úspěšné. Přitom je jen orga- nizačním aspektem, že je nyní v režii Valného shromáždění , jež si za účelem usnadnění kodifikačních prací v letech 1947/1948 též zřídilo jako svůj pomoc- ný orgán Komisi pro mezinárodní právo (International Law Commission , ILC, Commission du droit international , CDI); ta pak od 12. 4. 1949 pracuje na svém prvním zasedání (annual session) . Výše řečenou normativní změnu vyvolal totiž zákaz uchylování se k ozbrojené síle (zákaz jejího použití i hrozby použití), tedy radikální změna oproti předchozí volnosti uchylování se k této síle, typicky provázející období tradičního mezi- národního práva, jakož i dobu starší. Jakkoli tento zákaz vyslovil už v r. 1928 Briand-Kelloggův pakt (International Treaty for the Renunciation of War) sjednaný v Paříži 27. 8. 1928 mezi patnácti státy (včetně ČSR), v platnost pak vstoupil 24. 6. 1929, byl to nicméně jen smluvně stanovený zákaz, byť v r. 1939 dosáhl rekordního počtu účastnických stran (63). 18 Teprve skutečnosti, kdy Japonsko jako jeho účastník v r. 1937 napadlo Čínu a Německo, také jeho účastník, v r. 1939 napadlo Polsko, měly rozhodný vliv na to, že obsah Briand-Kelloggova paktu , tedy v něm vyslovený zákaz, se dostal obyčejovou stabilizací do obecně platného mezinárodního práva. Potvrdily to oba rozsudky po válce zřízených Mezinárodních vojenských tribunálů (Norimberk, Tokio), a to vyvozením odpo- vědnosti za zločin proti míru (crime against peace) , jakožto zločinu podle mezi- národního práva (crime under international law) , tudíž důsledek kvalifikování řečeného zákazu za kogentně normované obyčejové pravidlo současného obec- ně platného mezinárodního práv. Řečené stabilizování kogentního zákazu uchylování se k síle dalo též podnět k ustálení dalších kogentních zákazů, zejména též ve věcné oblasti ochrany 17 Blíže k výsledkům srov. The Work of the International Law Commission, 4 th edn., U.N., New York, 1988, p. 3; srov. též Work of the International Law Commission , 6 th edn. (2004). 18 Pouze 4 státy tehdejšího společenství nebyly jeho účastníkem, srov. Brownlie I.: Principles of Public International Law , 6 th edn., Clarendon Press, Oxford, p. 698.

20