Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

Růst automobilového průmyslu dosahoval v jednotlivých státech EU různé in tenzity. Například Francie po roce 2008 začala ztrácet svou pozici světové velmoci v au tomobilovém průmyslu. Při srovnání výroby osobních automobilů v „předcovidovém“ roce 2019 s předkrizovým rokem 2007 byla Francie na zhruba dvou třetinách výroby (což představuje pokles o necelý milión osobních aut). Další velký propad zaznamenaly Itálie, Belgie, Švédsko či Polsko. Naopak velmi se dařilo a daří odvětví v některých ze mích bývalého východního bloku – ve Slovensku a Česku. Česko bylo se 1,4 milióny vy robených motorových vozidel v roce 2019 na 5. místě mezi členskými státy EU, v přípa dě výroby osobních aut dokonce na 4. místě (Česko předstihlo Británii, kde došlo k vý raznému meziročnímu propadu ovlivněnému také brexitem). Maďarsko a Rumunsko dokázaly nalákat automobilové koncerny na kvalifikovanou a stále levnou pracovní sílu (u Maďarska a Rumunska je to navíc ještě nízká výše sazby daně z příjmu právnických osob), a staly se tak pomyslnými vítězi v růstu výroby. Česko si v roce 2022 i nadále udržuje pozici třetího (za Německem a Španělskem) největšího výrobce osobních aut v celé EU, následované Francií, která jen těsně (podle dat OICA) předběhla Slovensko, kterému v minulých letech patřila 4. pozice. Na Slovensku a v Česku navíc relativní význam automobilového průmyslu ještě více vynikne, pokud přepočítáme počet vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Slovensko se 184 vyrobenými motorovými vozidly v roce 2022 a Česká republika se 116 patří v tomto ukazateli ke světové špičce. Pokud ukazatel vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel vypočítáme i ve světových ekonomikách a státech, které patří mezi největší producenty (například Čína vyrobila v roce 2022 o zhruba 14 miliónů aut více než celá EU), zjistíme, že v Číně je to „jen“ 19 motorových vozidel na 1 000 oby vatel a v USA 30.

30