Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

Obr. 2.6: Vývoz motorových vozidel k dopravě osob z ČR v roce 2022 (v mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ, Pozn.: Klasifikace zboží SITC 7812; přeshraniční pojetí zahraničního obchodu Vedle motorových vozidel k dopravě osob (osobních aut) se na celkovém exportu českého automobilového průmyslu podílí z velké části i vývoz dílů a příslušenství pro motorová vozidla (v hodnotě 336 mld. Kč v roce 2022) či vývoz motorových vozidel pro veřejnou dopravu (autobusy, 18 mld. Kč). Celkový vývoz motorových vozidel, dílů a příslušenství v roce 2022 dosáhl 912 mld. Kč (meziroční nárůst o 7,5%). Podíl na cel kovém exportu z ČR činil 16%. 2.3 Registrace nových osobních aut v EU Vývoj počtu nově registrovaných automobilů v Evropské unii byl velmi negativně ovlivněn hospodářskou krizí, kdy od začátku krize až do roku 2013 klesal. Obdobná situace byla i v jednotlivých členských státech EU, kde krize zapříčinila pokles nebo mi nimálně zpomalení růstu prodeje a registrací aut, neboť docházelo k významnému po klesu poptávky po nových autech. Některé členské státy EU se snažily tomuto propadu čelit i tzv. šrotovným, tedy pomocí finanční prémie, která měla motivovat obyvatelstvo k výměně starého auta (byla to jedna z podmínek, kdy se musel nechat sešrotovat vůz majitele s určeným minimálním stářím vozu) za nové. Tato finanční prémie (pohybující se ve výši několika set až tisíců eur) měla mít i určitý protikrizový efekt. Šrotovné využily například v Rakousku (prémie 1 500 eur), na Slovensku, ve Spojeném království, v Itálii a dalších státech, které zároveň patří mezi důležité výrobce automobilů. Výjimkou ne bylo ani Německo, které na šrotovné mělo vyčleněno celkem 5 miliard eur. Majitel nej méně devět let starého vozu při jeho sešrotování a koupení nového vozu dostal 2,5 tisíce eur. Toto šrotovné tak pomohlo v Německu k výraznému odbytu v roce 2009, avšak po jeho poměrně rychlém vyčerpání došlo opět k poklesu prodeje. K samotné změně

39