Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

(country risk), které Německo dosahuje díky nejvyššímu ratingovému stupni (Aaa). Celkové vážené náklady kapitálu (WACC) německých podniků jsou však v konečném efektu stále nižší než v případě podniků v České republice. Vysoký podíl levných cizích zdrojů v německých podnicích (které jsou s ohledem na lepší investiční rating Německa spojeny s nižšími úrokovými sazbami než v případě podniků se sídlem v České republi ce) dosud více než kompenzoval vyšší nákladnost vlastního kapitálu. Tab. 4.10: Odhad váženého průměru nákladů na investovaný kapitál v odvětví automobilového průmyslu v České republice a Německu

WACC

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 10,09% 9,45% 7,39% 7,43% 6,46% 5,98% 4,59% 4,49% 7,08% 7,82% 7,13% 5,65% 6,00% 5,04% 4,79% 3,57% 3,72% 5,39%

Region

CZ DE

Zdroj: Vlastní výpočty dle dat databáze Orbis – Bureau van Dijk

4.8 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) Na základě předchozí analýzy generátorů hodnoty byla kvantifikována ekonomic ká přidaná hodnota (EVA) generovaná podniky automobilového průmyslu v jednotli vých letech sledovaného období. Výsledky sumarizuje následující tabulka zobrazující rozpětí mezi rentabilitou investovaného kapitálu (ROCE) a jeho náklady (WACC). Bylo zjištěno, že rentabilita kapitálu podniků v českém automobilovém průmyslu v ob dobí let 2014 až 2019 převyšuje náklady kapitálu, a odvětví jako celek tedy generuje kladný ekonomický zisk – tedy provozní výnosy (tj. zejména tržby) převyšují provoz ní náklady a náklady investovaného kapitálu. V roce 2020 však v důsledku poklesu rentability investovaného kapitálu (která byla evidentně vyvolána zejména výrazným propadem rentability tržeb) byla v odvětví českého automobilového průmyslu poprvé vygenerována mírně záporná ekonomická přidaná hodnota. Po nastalém oživení roku 2021 pak následoval tentokrát mnohem výraznější propad ekonomického zisku, tento krát vyvolaný nejenom dalším poklesem provozní ziskovosti, ale zejména pak skokovým nárůstem nákladů investovaného kapitálu. EVA generovaná německými podniky byla naopak záporná již před covidovým rokem 2019. Jak doložila výše provedená analýza provozní ziskové marže v kapitole 4.2, jsou provozní náklady německých podniků více než pokryty provozními výnosy, a pod niky tak generují kladný provozní výsledek hospodaření. Jeho výše však není dostatečná pro úhradu nákladů kapitálu, byť je jejich sazba (WACC) v porovnání s podniky v ČR relativně nižší z důvodu výrazného zapojení levného cizího kapitálu do financování (viz kapitola 4.4). Problémem je však objem investovaného kapitálu německých podniků (viz obratovost různých typů aktiv komentovaná v kapitole 4.3). Německé podniky vykazují horší efektivitu řízení čistého pracovního kapitálu než podniky v České repub lice (podniky v Německu čelí ekonomickým důsledkům relativně velkého předzásobe ní a kratších dob splatnosti dodavatelských závazků) a rovněž vykazují vyšší náročnost na investice do stálých aktiv (v roce 2022 bylo z každého EUR vloženého do stálých

82

Made with FlippingBook Annual report maker