CYIL Vol. 4, 2013

ALLA TYMOFEYEVA CYIL 4 ȍ2013Ȏ tím, že trestní odpovědnost právnických osob je nový fenomén v nauce trestního práva, a proto velký počet smluvních stran přijal relevantní právní předpisy jen před několika lety. Za druhé, státy, které mají dlouhou tradici trestní odpovědnosti právnických osob, jako například Spojené království a Nizozemsko, neratifikovaly tento protokol. Za třetí, země, které zaujímají první a druhé místo v počtu stížností předložených Soudu, zejména Rusko a Turecko, nemají vnitrostátní právní předpisy o trestní odpovědnosti právnických osob. Nicméně situace by se do budoucna měla změnit s ohledem na to, že v květnu roku 2013 Ukrajina, která je vždy mezi čtyřmi státy proti kterým je podáván největší počet stížností k Soudu, přijala novou práv- ní úpravu k této otázce a v Ruské federaci byl nedávno vypracován návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Key words: Protocol No. 7, Non-Governmental Organizations, Corporate Criminal Liability, Criminal Liability of NGOs, Liability of Legal Entities, European Court of Human Rights, European Convention on Human Rights, ECtHR, ECHR, Appeal in Criminal Matters, Compensation for Wrongful Conviction, Ne bis in idem. On the Author: JUDr. Alla Tymofeyeva Ph.D., devotes herself to the area of European Convention Law. In 2011 she defended her Ph.D. thesis at the Law Faculty of Charles University in Prague, titled ‘Access to independent and impartial court as a fair trial guarantee under the European Convention on Human Rights’. She was supported in the course of her studies in Prague by the International Visegrad Fund (IVF), Scholarship for Ukrainians. In 2009 Alla participated in a traineeship at the Registry of the European Court of Human Rights in Strasbourg. Currently Alla is a researcher at the Department of International Law of the Law Faculty, Charles University in Prague in the framework of a post-doctoral program. She is also a member of the Czech Society of International Law. 1. Introduction Historically, the area of protection of human rights is primarily focused on the rights of a natural person. Universal human rights treaties, such as theUNInternational Covenant on Civil and Political Rights 2 (ICCPR) and the UN International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights 3 (ICESR), do not provide for mechanisms available to legal persons. 4 In a very strict sense the term “legal person” may signify 2 International Covenant on Civil and Political Rights, adopted and opened for signature, ratification and accession by General Assembly Resolution 2200A (XXI) of 16 December 1966, entry into force 23 March 1976. 3 International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights, adopted and opened for signature, ratification and accession by General Assembly Resolution 2200A (XXI) of 16 December 1966, entry into force 3 January 1976. 4 Van Kempen, P. The Recognition of Legal Persons in International Human Rights Instruments: Protection Against and Through Criminal Justice? in: M. Pieth & R. Ivory (eds.), Corporate Criminal Liability. Emergence, Convergence, and Risk, Ius Gentium: Comparative Perspectives on Law and Justice 9, New York/Dordrecht/Heidelberg/London: Springer 2011, p. 358.