Sborník č. 51

Chudší členové WTO zdůrazňují zejména ojedinělost reálného využití sytému. V něm vidí zásadní důkaz o jeho nepraktičnosti a požadují tedy reformu. Je namítá- na zejména přílišná administrativně-právní náročnost a ekonomická neatraktivnost pro generické producenty. 575 To je již delší dobu poukazováno i ze strany některých zainteresovaných neziskových organizací. 576 Obdobné hlasy lze zaznamenat i ze stra- ny zástupců generického průmyslu. 577 Jako problém je označována i „jednotkovost “ možného užití – tedy možnost využití pouze případ od případu, konkrétní lék pro konkrétní zemi. 578 Pro každý případ je pak nutné projít od začátku celou výše popsa- nou administrativní procedurou notifikací, schvalování atp. Na jednání v říjnu 2010 navíc poukázala Indie na několik případů, kdy existoval zájem o využití systému pro export léků z Indie do NRZ v Asii. Nakonec však bylo pro přílišnou náročnost zvoleno jiné řešení. 579 Naopak státy vyspělé systém hájí a považují jeden případ za málo pro obecné závěry o jeho funkčnosti. Při detailní analýze případu Apo-TriAvir je pak ze strany Kanady poukazováno, že většina jeho konkrétních problémů není přímo navázána na nasta- vení systému – minimálně jeden rok byl ztracen tím, že společnost Apotex hledala potenciálního kupce, další výběrovým řízením v samotné Rwandě. Kanada poukazuje i na rychlý postup svých úřadů – schválení léku pro uvedení na trh za necelý rok, udě- lení nucené licence pro export dokonce za pouhých 15 dní. 580 Opakuje se i zdůraznění, že systém je jen jednou z několika cest ke zjednodušení přístupu k dostupným lékům a měl by tak být tedy i chápán při analýze jeho užívání. Zajímavé je mimochodem, že samotná Rwanda na jednání v říjnu 2011 vyjádřila systému podporu a vůli připojit svůj podpis pod nové znění TRIPS (čl. 31bis). 581 Do debaty se aktivně zapojuje i WHO, která má na jednáních status pozorova- tele. Z jejich strany je zejména poukazováno, že v současnosti není naprostá většina klíčových léčiv (tzv. essential medicines ) patentově chráněna a jejich generické verze jsou běžně dostupné. Z hlediska využití nucených licencí tak ze strany potenciálních importérů ani není přílišná motivace. Tato situace by však s ohledem na konec pře- chodného období v Indii (2005) a obdobné situaci i v NRZ měla časem ustupovat. Ve střednědobém horizontu tak WHO předpokládá nárůst zájmu o využití nucených licencí pro export. 582

575 WTO: Rada pro TRIPS, zpráva. 10. prosince 2010 (IP/C/57), s. 8 576 viz např. MSF (2006), s. 3

577 viz např. WTO (2008) 578 t‘Hoen, (2009), s. 56 579 ( IP/C/57), s. 8. Indie bohužel neposkytla detailnější rozbor uvedených případů. A to ani na posledním jednání Rady pro TRIPS v říjnu 2011. 580 ( IP/C/57), s. 7 581 WTO: Rada pro TRIPS, zpráva. 18. listopadu 2011 (IP/C/61), s. 18. Následně se tak i stalo 12. prosin- ce 2011. Rwanda se však relevantní debaty příliš neúčastní. 582 ( IP/C/57), s. 41

227