ČPŽP 45 3/2017

3/2017

STUDENTSKÉ VÝZKUMNÉ OKÉNKO

6. Závěr Rozsudek haagského soudu ve věci Urgenda proti Nizozemsku je v mnoha ohle- dech výjimečný a bezprecedentní. Jedná se o první případ, ve kterém soud na zá- kladě občanskoprávní odpovědnosti dovodil povinnost státu přijmout přísnější opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Lze očekávat, že úspěch Urgendy mo- tivuje ekologické spolky po celém světě k podstoupení podobných kroků. Bedlivě vyhlížené je rozhodnutí v případu spolku Klimaatzaak, belgické obdoby Urgendy. Světově uznávaní právníci kolem generálního advokáta nizozemského Nejvyššího soudu Jaapa Spiera považují žaloby tohoto typu za účinný prostředek ochrany proti klimatické změně. V březnu 2015 své stanovisko vyjádřili přijetím tzv. Principů z Oslo. 159 Zpřísnění klimatické politiky státu můžeme vnímat veskrze pozitivně. Přesto ne- lze automaticky posvětit prostředky, kterými soud tohoto účelu dosáhl. Především nutno upozornit na možný nesoulad rozsudku s právem Evropské unie. Pochybovat lze i o samotné pravomoci soudu věc rozhodnout. Je třeba mít na paměti, že se jedná zatím o nepravomocné rozhodnutí prvoinstančního soudu. Pro konečné hodnocení věci musíme vyčkat rozhodnutí soudu odvolacího. I kdyby rozsudek před odvola- cím soudem neobstál, nizozemská vláda již (vzhledem k předběžné vykonatelnosti rozsudku) přijala poměrně ambiciózní klimatickou strategii. Krok opačným smě- rem by zřejmě narazil na silný odpor občanské veřejnosti. Argumentace Urgendy z velké části vycházela z mezinárodního práva. Význam- nou roli pro určení povinnosti vlády přijmout redukční opatření sehrála vědecká zjištění Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Rozhodná pro případ byla nicméně ustanovení nizozemského občanského zákoníku. 160 Do značné míry lze úspěch Urgendy přičítat právě specifikům nizozemského práva. Z procesní- ho hlediska jde o ustanovení, které aktivně legitimuje ekologické spolky k podání žalob ve věcech veřejného zájmu, pokud je to v souladu s jejich hlavní činností vymezenou ve stanovách. Hmotněprávní generální klauzule pak umožnila soudu dovodit občanskoprávní odpovědnost na základě nepsaného práva. Taková usta- novení v českém právu nenajdeme. Domnívám se, že občanskoprávní prevenční žaloba dle § 2903 odst. 2 NOZ nepředstavuje vhodný nástroj k uložení povinnosti vládě přijmout přísnější klimatickou politiku. O možné převoditelnosti nizozem- ské zkušenosti do českého prostředí lze vážně pochybovat. Rovněž pochybuji, že by se vynesení rozsudku ukládajícího státu povinnost snížit národní emise sklení- kových plynů podařilo dosáhnout cestou správního soudnictví.

159 Oslo Principles on Global Climate Change Obligations [online]. [cit. 09. 04. 2017]. Dostupné na: . 160 Především § 3:305a odst. 1 a § 6:162 odst. 2 Burgerlijk Wetboek .

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ͩͫͱ