SLP 08 (2014)

součástí pronásledování skupiny, musí se něčím odlišovat. 7 Právě individualizace je také důvod, kvůli kterému je odmítána možnost aplikace definice uprchlíka dle čl. 1A Úmluvy na uprchlíky válečné. Těmto osobám totiž sice hrozí pronásledování, a mnohdy i z důvodu rasy, náboženství, národnosti, tedy důvodů definice uprchlíka; hrozí ale celé skupině stejně. Státy sice svůj původní zcela odmítavý postoj k uznávání těchto osob za uprchlíky dle Úmluvy podle některých autorů mírní, skupinové uznávání ale stále neschvalují. 8 S ohledem na to, v jakém kontextu Úmluva vznikla, 9 jaké instrumenty jí předcházely 10 a o jaká vyjádření či formulace v dokumentech se lze opřít, 11 je mož- né uvažovat o váhavém přitakání Spijkerboerovi v jeho názoru, že Úmluva pokrývá i hromadné uprchlictví, byť vázané na pronásledování, a že individualizace byla způ- sobena až následným chybným výkladem definice uprchlíka. 12 Realita totiž jeho slova potvrzuje v tom, že v zemích, kde jsou opravdu vysoké počty uprchlíků, takto Úmluva aplikována nezřídka bývá. 13 ͷ.͸ Definice válečného uprchlíka v současných uprchlických či migračních instrumentech Z výše uvedeného začíná krystalizovat možná definice: válečným uprchlíkem se rozumí osoba, která utíká ze země původu z důvodu ozbrojeného konfliktu meziná- rodního nebo vnitrostátního charakteru a je součástí hromadného proudu (masové- ho přílivu). Závaznou definici nenalezneme ani na univerzální úrovni, ani na úrovni regionální. Ač lze dojít k závěru, že existují možnosti ochrany válečných uprchlíků, žádný z dokumentů neobsahuje jejich definici, resp. definici nazvanou jako definici. Jen jeden ze smluvních instrumentů se při vymezení aplikovatelnosti ratione personae 7 Srov. Zpráva UNHCR pro Valné shromáždění OSN o mezinárodní ochraně z roku 1994, bod 22. 8 DURIEUX, J.-F.TheMany Faces of Prima Facie: Group-Based Evidence in Refugee Status Determination. In: Refuge, Canada’s Periodical on Refugees, 2009, 25, s. 153. 9 Značný počet uprchlíků v důsledku událostí 2. světové války, jejichž postavení chtěly státy rychle vyřešit. 10 Všechny byly vázané na skupiny osob a reagovaly na hromadný příchod. 11 Spijkerboer odkazuje na preambuli Úmluvy, kde se uvádí „ je žádoucí, aby předcházející mezinárodní do- hody týkající se postavení uprchlíků byly revidovány a sjednoceny a aby byl novou dohodou rozšířen rozsah a ochrana dané těmito prostředky ,“ a také cituje slova Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Van Heuven Geodharta prohlašujícího, že „ doposud tyto mezinárodní nástroje pouze upravovaly postavení specifických skupin uprchlíků. Ale účelem předkládané úmluvy je sjednotit existující dohody a úmluvy, a navíc určit status těch uprchlíků, kteří nepožívají ochrany podle existujících nástrojů “. Srov. SPIJKERBOER, T. Subsidiarity in Asylum Law: The Personal Scope of International Protection. In BOUTEILLE-PAQUET, D (eds.). Subsidiary Protection of Refugees in the European Union: Complementing the Geneva Convention? Brussels, Bruylant, 2002. 12 Srov. SPIJKERBOER, T. Subsidiarity in Asylum Law, op. cit., s. 28-29. Na druhou stranu si uvědomme, že do Úmluvy až na konferenci zplnomocněnců přidaný důvod „sociální skupina“ (social group) je právě příkladem důvodu, který bude zvažován individuálně; proto je nutné úvahy limitovat na to, že půjde o další možný výklad, nikoli jediný správný, tedy jak individuální určení osoby, tak reakce na hromadný proud mohou být správným výkladem definice. 13 Zejména jde o situaci v Africe, kde ovšem může zároveň jít o aplikaci regionální definice.

99