SLP 08 (2014)

že je Rada bezpečnosti připravena tyto situace hodnotit jako ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti. Janmyr 41 přitom dovozuje, že se povinnost zachovat humanitární a civilní charakter táborů vyjádřená v resolucích RB OSN 42 vztahuje jak na tábory uprchlíků a migrantů, tak na tábory IDPs. Požadavek na humanitární a civilní charakter táborů a osad migrantů přitom vzná- šel jak Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tak Valné shromáždění OSN již před danými resolucemi RB OSN. Valné shromáždění OSN se problémem zabývalo poprvé v roce 1967, kdy deklarovalo, že by udělení azylu mělo být mírovým a hu- manitárním aktem, který jako takový není nepřátelský k ostatním státům, na rozdíl od udělení azylu osobě, která plní a bude plnit bojové úkoly. 43 Humanitární a civilní charakter táborů zdůrazňovalo Valné shromáždění v průběhu dalších desetiletí opako- vaně. Stejně tak jím argumentovala Výkonná komise programu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. 44 V roce 2000 tato komise zopakovala, že odpovědnost za zajištění humanitárního a civilního charakteru táborů spočívá na přijímajících státech a tuto odpovědnost označila za součást mezinárodního práva: „ Je zavedeným principem me- zinárodního práva, že přijímající státy mají primární odpovědnost za fyzickou ochranu uprchlíků a za udržení humanitárního a civilního charakteru táborů a osad .“ 45 O dva roky později výkonná komise zopakovala a shrnula, že by přijímající stát měl zejména zajistit fyzickou bezpečnost v táborech, identifikovat, odzbrojit a oddělit kombatanty od ostatních migrantů a kombatanty držet dále od hranic se státem, z něhož přišli. Zvláštní ochrana a pomoc by pak měla být poskytnuta bývalým dětským vojákům. 46 Pro posouzení postavení migrantů je relevantní také resoluce RB OSN 1269/1999, 47 která označila uprchlíky a žadatele o azyl za potenciální účastníky na teroristických úto- cích. Spolu s rezolucí RB OSN 1373/2001 48 požadovala, aby se státy ujistily, že status žadatele o azyl nebo uprchlíka nezneužívají pachatelé, organizátoři, nebo napomahači 41 JANMYR, M. Protecting Civilians in Refugee Camps: unable and unwilling states, UNHCR and inter- national responsibility. Leiden: Martinus Nijhoff Publisher, 2012, s. 137 a násl. 42 Přehled dalších souvisejících resolucí tamtéž. 43 Resoluce VS OSN 2312 (1967), citováno z JANMYR, M. Protecting Civilians in Refugee Camps, op. cit., s. 137. Tamtéž nalezne čtenář ucelený přehled dalších rezolucí Valného shromáždění a Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN. 44 Např. Security and the civilian and humanitarian character of refugee camps and settlements. UNHCR, ExCom, Standing Committee 14th Meeting, 14. 1. 1999. [online]. Citováno 2. 12. 2014. Dostupné z: www.unhcr.org/3d6218dea.html. Dále Protection Guidelines Relating to the Refugee Security. UNHCR, 1999. [online]. Citováno 2. 12. 2014. Dostupné z: www.refworld.org/pdfid/4124bee54.pdf. 45 Security and the civilian and humanitarian character of refugee camps and settlements: operationalizing the ladder of option. UNHCR, ExCom, Standing Committee 18th Meeting, 27. 6. 2000, s. 2, odst. 5. [online]. Citováno 2. 12. 2014. Dostupné z: www.unhcr.org/3ae68d18c.html. 46 Conclusion on the civilian and humanitarian character of asylum. UNHCR, ExCom Conclusions No. 94 (LIII) – 2002, 8. 10. 2012. [online]. Citováno 2. 12. 2014. Dostupné z: www.unhcr.org/3dafdd7c4.html. 47 Resoluce Rady bezpečnosti OSN S/RES 1269 (1999) z 19. října 1999, o odpovědnosti Rady bezpečnosti při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. 48 Resoluce Rady bezpečnosti OSN S/RES/1383 (2001) z 28. září 2001, hrozby mezinárodnímu míru a bezpečnosti způsobené teroristickými útoky.

116