SLP 08 (2014)

upřena dokonce i základní lidská práva tak, jako jim byla před jejich útěkem upřena práva občanská. 54 Z hlediska mezinárodní asistence lze jen připomenout klíčovou roli úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (dále jen „UNHCR“), který monitoruje situaci a koordi- nuje mezinárodní spolupráci. Právě tento úřad by mohl být zásadní pro aktivaci podpůr- ných mezinárodních mechanismů vynucení práva, jako jsou například peacekeepingové operace OSN nebo regionálních organizací. Ačkoli se UNHCR v praxi snaží pomoci také „pouhým“ válečným migrantům a IDPs, jeho mandát se oficiálně vztahuje pouze na uprchlíky a státy jsou s ním povinny spolupracovat jen v těchto záležitostech. I v rozvinutých státech plně spolupracujících s UNHCR může být faktické vynu- cení práva složité, a to v situacích tzv. mass influx , tedy hromadného příchodu neo- zbrojených či ozbrojených migrantů. V těchto případech je prioritou pustit migranty a chránit jejich životy bez vyvolávání konfliktů; odzbrojení a oddělení bojovníků může následovat v okamžiku, kdy dorazí potřebná podpora. Feller, Volker a Nicholson popi- sují „zásadu priority a zásadu bezpečí“. Podle nich je v situacích hromadného přícho- du individuální určení statusu osoby často nemožné. Prioritou je asistovat příchozím a přijmout nouzová opatření pro ochranu jejich života. Je-li to nezbytné, může být asistence poskytnuta i osobě, které by jinak mohl být ochranný status uprchlíka upřen podle čl. 1F Úmluvy. V praxi je nutné zajistit bezpečnost neozbrojených pracovníků UNHCR při určování statusu a vylučování. Často může UNHCR v terénu řešit hro- madný přechod hranic týdny před tím, než dorazí jakákoli podpora. Jestliže nemůže být provedeno odzbrojení a zajištěna bezpečnost v táborech, potom je určení statusu a vyloučení z ochrany prakticky nemožné. 55 Lze ovšem vysledovat i opačný přístup, tedy že bezpečnost by měla být na prvním místě. Podle názoru některých autorů 56 lze migranty vpustit do země, až když budou odzbrojeni a dojde k ověření jejich statusu. Zde se naplno projevuje střet dvou práv, o kterém pojednáme níže. ͸.͹ Problém střetu práv: co je důležitější? Nyní před námi stojí nejzajímavější část příspěvku. Téměř každý zásah na ochra- nu práv migrantů před vojenským zneužitím totiž zároveň jejich práva omezí per se . Uveďme několik hypotetických příkladů. Přijímající stát může zavést na hranicích dů- sledné kontroly, aby odzbrojil příchozí migranty a našel mezi nimi skryté bojovníky, jak jsme popsali výše. Čím důslednější ale kontroly budou, tím déle budou migranti 54 Srov. např. SAGY, T. Do Human Rights Transcend Citizenship? Lessons from the Buduburam Refugee Camp. In: Social Legal Studies, 2013, 22(3). 55 FELLER, E., VOLKER, T., NICHOLSON, F. Refugee Protection in International Law. UNHCR’s Global Consultations on International Protection. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. S. 467. Text sice hovoří o uprchlících, ale předpokládejme, že s migranty by měl stát zacházet stejně, pokud se je rozhodne přijmout. 56 Jacobsen, K. op. cit.

118