SLP 08 (2014)

NAVRACENÍ UPRCHLÍKŮ PŘICHÁZEJÍCÍCH PŘES STŘEDOZEMNÍ MOŘE: NON‐REFOULEMENT NA VOLNÉM MOŘI 1

Eliška Flídrová 2 Přes Středozemní moře se do Evropy snaží dostat mnoho osob, ať už se jedná o mi- granty nebo o uprchlíky. Migrace po moři je ze strany evropských pobřežních států přijímána poměrně ostražitě, v řadě případů i systematicky odmítána. Státy se nezřídka uchylují k operacím na hranicích nebo na volném moři, jejichž cílem je zabránit pří- livu uprchlíků, jejichž přítomnost na území cílového státu s sebou nutně nese značné ekonomické výdaje. Stát ovšem žádnou takovou politiku ani uplatňovat nemusí, přes- to se může setkat s případy, kdy je třeba zachránit na moři loď, která se ocitla v nouzi a která má na své palubě osoby, které mohou být uprchlíky. Jak s nimi mají státy naložit? Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se, jak jsou uprchlíci přicházející přes Středozemní moře chráněni před navracením v oblasti volného moře, tedy ještě než se dostanou do pobřežních vod toho kterého hraničního státu. K ochraně uprchlíků slouží základní zásada mezinárodního práva, a to zásada non- -refoulement. Ve svém nejširším a nejobecnějším smyslu znamená zákaz nuceného, přímého nebo nepřímého, přemístění osoby do země nebo oblasti, kde jí hrozí, že bude vystavena porušování lidských práv. 3 Obecně se má za to, že se stala zásada non- -refoulement jako obyčejová norma součástí obecného mezinárodního práva. 4 Pokud se jedná o smluvní zakotvení, je zásada non-refoulement obsažena např. v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (čl. 33), v Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (čl. 3), výkladem byla dovozena z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (čl. 7). Zásada nenavrace- ní je obsažena i v regionálních úpravách, např. v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva“), a to konkrétně v jejím člán- ku 3, který stanoví zákaz mučení. Opět se nejedná o explicitní vyjádření, ale zákaz refoulement byl dovozen interpretací Evropského soudu pro lidská práva. Jak ale apli- kujeme tuto zásadu na volném moři?

1 Text čerpá z diplomové práce „Aplikace principu non-refoulement na moři“, kterou autorka úspěšně obhájila v roce 2012 v rámci studia v magisterském programu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. 2 Studentka doktorského studia Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. 3 WOUTERS, C. W. International Legal Standards for the Protection from Refoulement. Antwerp/Oxford/ Portland: Intersentia, 2009, s. 25. Myšlenka, že stát by za určitých podmínek neměl navracet osoby do ji- ných států je poměrně novodobá, zásada non-refoulement vznikla jako institut smluvního charakteru, když byla zanesena do úmluv týkajících se ochrany uprchlíků, a to v prvních desetiletích 20. století. 4 GOODWIN-GILL, G. S.: The Refugee in International Law. Oxford: Clarendon Press, 1983. S. 97-100.

131