SLP 08 (2014)

KOLIZE PRÁV MIGRANTŮ S DALŠÍMI DOTČENÝMI ZÁJMY: SOUBĚH EXTRADIČNÍHO A AZYLOVÉHO ŘÍZENÍ A PROBLÉM TZV. PŘEDBĚŽNÉ VAZBY Viktor Kundrák 1 Ochrana práv migrantů patří v současnosti nepochybně k jedné z nejpalčivějších oblastí lidských práv na evropské půdě. Dotýká se přitom nejen výlučně oblasti ochra- ny lidských práv a dokonce ne pouze práva jako takového. Demografická proměna Evropy v průběhu druhé poloviny 20. století a lhostejnost, nerozhodnost či (bez nut- né negativní konotace daného významu) neschopnost evropských států adekvátně, tj. účinně a včas přizpůsobit své právní úpravy někdy pozvolna rostoucímu, jindy nára- zovému přílivu uprchlíků na starý kontinent totiž způsobuje množství společenských problémů a podněcuje velmi citlivé politické debaty. 2 Důležité změny v právním řádu přitom předpokládají politickou vůli a ochrana základních práv migrantů se proto v dané souvislosti ocitá ve velmi nejisté pozici. 3 Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) měl prostřednictvím stížností mířících proti našemu státu opakovaně možnost vyslovit se k různým aspektům tuzemského uprchlického resp. cizineckého práva 4 a je nutno konstatovat, že jakkoliv není Česká republika s daným tématem v praxi konfrontována v takovém rozsahu, jako některé jiné evropské státy, v dané oblasti existu- je celá řada výzev, více či méně naléhavých. Tyto výzvy můžeme spatřovat nejen v úrovni teoretické na poli mezinárodního práva stricto sensu , ale i v souvislosti s určitou reflexí mezinárodních závazků v oblasti lidských práv ve vnitrostátní úpravě a praxi. Fenomén migrace, motivované ať už čistě „uprchlickými“ 5 či jinými, tj. zejména klimatickými důvody či válečnými konflikty, nabádá jednak k akademickým diskusím o příčinách pohybu stále většího množství jednotlivců, kteří dobrovolně nebo z do- nucení opouštějí své domovy s vidinou většího štěstí za hranicemi svých států, jednak k potřebě řešit důsledky, které jsou s migrací spojené. Mnoho souvisejících diskusí po- 1 Autor je studentem doktorského studia Právnické fakulty Univerzity Karlovy a pracovníkem kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování státu před Evropským soudem pro lidská práva; v době přípravy tohoto příspěvku byl členem pracovní skupiny k extradicím zřízené při Výboru proti mučení Rady vlády pro lidská práva. Text je založen jednak na zjištěních této pracovní skupiny, jednak na osobních úvahách autora. 2 Nejkřiklavějším příkladem je rostoucí vliv krajně pravicových hnutí, která na tématech migrace dokonce staví své politické programy; srov. např. úspěch strany Národní fronty ve Francii v rámci posledních voleb do Evropského parlamentu. 3 Srov. např. iniciativu Migrants Matter poukazující na tento fenomén (http://migrants-matter.blogspot.it/). 4 Srov. rozsudek ESLP, Rashed v Česká republika, stížnost č. 298/07, rozsudek z 27. listopadu 2008, roz- sudek ESLP, Diallo v Česká republika, stížnost č. 20493/07, rozsudek z 23. června 2011, rozsudek ESLP, Buishvili v Česká republika, stížnost č. 30241/11, rozsudek z 25. října 2012, či nedávný rozsudek ESLP, Budrevich v Česká republika, stížnost č. 65303/10, rozsudek ze 17. října 2013. 5 Míněno v užším pojetí daného významu ve světle definice obsažené v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951.

165