SLP 08 (2014)

řízení řádně prověřeny, per se neznamená, že nejsou podnikány kroky za účelem vydá- ní, 19 analogie se rovněž nabízí v souvislosti se situacemi, kdy ESLP v době probíhající- ho extradičního řízení vydá předběžné opatření podle článku 39 Jednacího řádu ESLP, kterým vydání až do odvolání zakáže. I v takových případech je totiž podle ESLP v zásadě možné označit extradiční řízení za probíhající. 20 Nezbytným předpokladem slučitelnosti vazby s Evropskou úmluvou bude dále před- vídatelnost právní úpravy a praxe, absence svévole a v neposlední řadě urychlený po- stup orgánů jak v řízení extradičním, tak v řízení azylovém. 21 Není tajemstvím, že celková doba azylového řízení v České republice 22 může někdy dosáhnout měsíců až let. 23 Právní úprava předběžné vazby přitom vyplývá z jejího dočasného charakteru 24 a pravděpodobně právě z toho důvodu zákonodárce nevymezil její maximální dobu trvání. 25 V důsledku kombinace uvedených faktorů potom může nastat situace, kdy jedinec bude držen v předběžné vazbě po dlouhou dobu s tím, že k jeho vydání po této době ve skutečnosti nakonec vůbec nedojde. 26 Právě takovou právní (ne)jistotu ohledně právní úpravy, resp. rozhodování příslušných státních orgánů o trvání vazby za účelem vydání hraničící se svévolí přitom ESLP konstantně kritizuje. 27 Otázkou proto je, zda by ten který individuální případ osoby držené v předběžné vazbě obstál v hledáčku důklad- ného a někdy velmi přísného posouzení ze strany štrasburského soudu. 19 Srov. rozsudek ESLP, Mokallal proti Ukrajině, stížnost č. 19246/10, rozsudek z 10. listopadu 2011, odst. 43. 20 Srov. např. nedávný rozsudek ESLP, Kasymakhunov v Rusko, č. 29604/12, rozsudek ze dne 14. listopa- du 2013, odst. 170-171 a judikatura zde citovaná. 21 Srov. Saadi proti Spojenému království, op. cit., odst. 74, či rozsudek ESLP, Efremidzi v Řecko, stížnost č. 33225/08, rozsudek z 21. června 2011, odst. 56, nebo rozsudek ESLP (velký senát), M.S. v Belgie, stížnost č. 50012/08, rozsudek z 31. ledna 2015, odst. 152-153 22 Ve smyslu uvedeného stanoviska pléna Ústavního soudu je za azylové řízení třeba považovat jak řízení o udělení mezinárodní ochrany před Ministerstvem vnitra, tak přezkumné řízení před správními soudy včetně řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem (srov. odst. 22 in fine stanoviska pléna). 23 Příkladem takové praxe mohou být například skutkové okolnosti nedávného rozsudku ESLP, Budrevich v Česká republika, rozsudek citován výše, odst. 8-33. 24 Předběžná vazba v zásadě toliko předchází, v rámci tzv. předběžného šetření, vydávací vazbě podle § 101 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nařizované v návaznosti na rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání. 25 Srov. maximální dobu vydávací vazby podle § 101 odst. 5 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, případně též per analogiam § 46a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. 26 Příkladem může být případ ukrajinského státního občana G. K., který nejdříve strávil déle než dva roky v předběžné vazbě, poté – do zrušení rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání Ústavním sou- dem – déle než půl roku ve vazbě vydávací, později opět postupně v předběžné a později vydávací vazbě dalších pět měsíců, kdy byl nakonec z vazby propuštěn z důvodu zastavení extradičního řízení, když stát, jenž vydání G. K. žádal, vzal svou žádost zpět; G. K. strávil ve vazbě za účelem vydání, ke kterému však nakonec nikdy nedošlo, celkem déle než tři roky. Srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1755/12 ze dne 8. ledna 2013. 27 Srov. Rozsudek ESLP, Abdulkhakov v Rusko, stížnost č. 14743/11, rozsudek z 2. října 2012, odst. 176- 181. Ponechávám stranou samostatný, neméně důležitý aspekt, jímž jsou materiální podmínky vazby; srov. Saadi proti spojenému království, op. cit.

168