SLP 08 (2014)

Jakékoliv zvolené řešení či jejich kombinace bude muset v každém případě reflek- tovat jednotlivé soupeřící zájmy. Ochrana lidských práv je neustále se měnící oblastí mezinárodního i vnitrostátního práva, jejíž vývoj směřuje někdy k větší ochraně práv jednotlivců, jindy k omezení těchto práv. Tento text dokládá skutečnost, že ochrana základních práv jednotlivců má své důležité limity, a to nejen ty spojené se zájmy státu, ale i limity spočívající v ochraně jiných základních lidských práv. Co se týče první skupiny uvedených limitů, tradičním protipólem základních práv migrantů je legitimní zájem států suverénně rozhodovat o vstupu cizích státních přísluš- níků na svoje území. Další dotčené zájmy souvisí s mezinárodními závazky v oblasti me- zinárodní justiční spolupráce a ochranou bezpečnosti státu, případně před kriminalitou. Případy M. S. proti Belgii, 33 Labsi proti Slovensku 34 či Kasymakhunov proti Rusku 35 dokazují poněkud frustrující skutečnost, že státy jsou připraveny vydat se (v lepším případě z důvodu ochrany bezpečnosti, v horším případě pro prostou ignoranci lidsko- právních mezinárodních závazků) i cestou porušení kogentních pravidel mezinárod- ního práva. Co se týče limitů, které odrážejí ochranu jiných dotčených lidských práv jednotlivce, je třeba mít na paměti, že vymáháním jednoho základního práva může dojít k porušení jiného základního práva. Výzvou je nastavit právní řád v zájmu právní jistoty tak, aby byl předvídatelný a neumožňoval svévoli států resp. orgánů jednajících jejich jménem a současně, aby zamezil zneužívání azylového práva ze strany jednotliv- ců. Státní orgány musí v každém případě postupovat co nejrychleji, a to nejen z dů- vodu řádného plnění závazků států v oblasti trestní spolupráce, ale zejména z důvodu omezení svobody jednotlivce v průběhu jejich rozhodování. Jednotlivec by měl požívat v co nejvyšší možné míře ochrany, které se těší osoby držené ve vazbě podle trestního řádu. Soudy by proto měly vždy řádně posoudit nezbytnost vazebního opatření, pří- padně eventualitu jiných vhodných opatření, a to po celou dobu trvání extradičního resp. azylového řízení. Argumenty zdůrazňující závazky z mezinárodních smluv o jus- tiční spolupráci, či zájem na bezpečnosti státu, jakkoliv se mohou zdát v kontextu hrozeb teroristických útoků či organizovaného zločinu relevantní, neobstojí.

33 Rozsudek citován výše. 34 Srov. Rozsudek ESLP, Labsi v Slovensko, stížnost č. 33809/08, rozsudek z 15. května 2012. 35 Rozsudek citován výše.

170