SLP 08 (2014)

DNES MIGRANTI, ZÍTRA UPRCHLÍCI?

Linda Janků, Věra Honusková, Eliška Flídrová Je zřejmé, že migranti dnes čelí celé řadě komplexních situací, v nichž jsou jejich práva ohrožena, porušována či nedostatečně garantována. Existuje množství rozma- nitých problémů spojených s migrací a právy migrujících osob, od samotné regulace možnosti migrovat a vstupovat na území jiných států, přes úpravu právního postavení osob, které se na území jiných států ocitnou, až po faktickou garanci práv plynoucích z jejich právem přiznaného statusu a možností migrantů se jich účinně domoci. Cílem této publikace bylo poukázat na jednu v dnešním světě velmi palčivou část této problematiky a pokusit se nalézt možnou odpověď na některá z dilemat, které přináší. Zaměřila se na situaci migrantů, kteří se k migraci nerozhodují dobrovolně, avšak jsou k tomuto – často velmi obtížnému – životnímu kroku přinuceni vnějšími okolnostmi, jež jim znemožňují setrvat v zemi původu. Zároveň se však jedná o osoby, jejichž právní postavení není v situaci, v níž se ocitají, mezinárodním právem jed- noznačně upraveno. Tato „výsada“ je garantována pouze poměrně malé části těchto osob, jimiž jsou uprchlíci ve smyslu Úmluvy o právním postavení uprchlíků (dále též „Úmluva“) – tedy ti, kdo prchají ze země původu před určitou specifickou formou pronásledování z přesně vymezených (relevantních) důvodů. Celá řada dalších katego- rií tzv. nucených migrantů však jasné právní zakotvení svého postavení v mezinárod- ním právu postrádá a je odkázána na dobrodiní jednotlivých států, případně existenci partikulární (regionální) úpravy svého postavení, resp. subsidiární ochranu, již jim v rozsahu nenavracení zpět do nebezpečí v určitých ohledech garantuje univerzální a více pak regionální systémy ochrany lidských práv. Právě zmíněná absence regulace postavení této – v současném světě značně početné – kategorie nucených migrantů, která je v kontrastu s poměrně rozvinutou úpravou postavení uprchlíků v rámci mezinárodního uprchlického práva, dala vzniknout této publikaci. Ta se na jedné straně pokusila podrobněji vymezit jednotlivé kategorie nu- cených migrantů (zde nazvaných jako „nepraví“ uprchlíci) a identifikovat rozsah (případ- né) regulace jejich postavení v rámci současného mezinárodního práva, příp. navrhnout možnosti její podoby de lege ferenda . Na straně druhé pak svou pozornost obrátila na stá- vající subsidiární systém ochrany práv (nucených) migrantů, jejímž základem je mezi- národní právo lidských práv, a identifikovala klíčové oblasti, v nichž může tato oblast mezinárodního práva přispívat k ochraně práv a postavení nucených migrantů za situace, kdy jiná – přiléhavější a konkrétnější – regulace v tomto směru neexistuje. Záměrem této závěrečné kapitoly z pera editorů publikace je souhrnná reflexe po- znatků, k nimž stati jednotlivých autorů dospěly, a zamyšlení se nad možnostmi, jež současné mezinárodní právo nabízí osobám potřebným ochrany či nad jejich rozvojem do budoucna.

173