SLP 08 (2014)

mezinárodní ochranu, zejména se jedná o: i) osoby, které uprchly z oblastí ozbrojených konfliktů nebo endemického násilí, ii) osoby, kterým vážně hrozí systematické nebo všeo- becné porušování lidských práv, či osoby, které se staly oběťmi takového porušování lidských práv. “ 33 Definice zahrnuje válečné uprchlíky, zmiňuje přímo „ozbrojený konflikt“ jako důvod jejich odchodu. Druhou možností, kterou evropská legislativa ukotvila, je poskytování ochrany skrze tzv. doplňkovou ochranu. Jedná se o institut reagující zejména na již existující smluvní povinnosti států vůči osobám v nouzi. Státy, které jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod 34 kupříkladu nemohou navrátit osobu do země, kde by jí hrozilo nebezpečí mučení či nelidského či ponižujícího za- cházení nebo trestu. Co si ovšem s takovouto osobou mají na území počít? Směrnice status pro osoby, které státy ponechávají na území právě z důvodů plnění závazků, upravila, a to jednak skrze sjednocení jeho obsahu, a také skrze definování toho, kdy hrozí osobě vážná újma, a tedy naplňuje podmínky pro jeho získání. Vážnou újmou „ se rozumí a) uložení nebo vykonání trestu smrti nebo b) mučení, nelidské či ponižující zachá- zení nebo trest vůči žadateli v zemi původu nebo c) vážné a individuální ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu. “ 35 Tato definice se k válečným uprchlíkům obrací nejvíce, zahrnuje v sobě vnitřní i vnější ozbrojený konflikt. Z judikatury Soudního dvora EU dokonce vyplývá, že definice vnitřního ozbrojeného konfliktu je širší než definice používaná v mezinárodním humanitárním právu. 36 U kategorie vnitřně přesídlených osob (IDPs) nalezneme definici v nezávazném do- kumentu mezinárodního práva, v Řídících principech pro vnitřní přesidlování. Zde se za vnitřně přesídlené osoby považují „ osoby nebo skupiny osob, které byly násilně či jinak nedobrovolně donuceny opustit své domovy nebo místa svého obvyklého pobytu, a to zvláště v důsledku nebo ve snaze vyhnout se důsledkům ozbrojeného konfliktu, všeobecného násilí, porušování lidských práv, přírodních katastrof či katastrof způsobených lidmi, a které nepře- kročily mezinárodně uznávané hranice státu. “ 37 Uvedená definice je tak či onak přijímána ve všech regionech světa. S ohledem na svoji nezávaznost může být modifikována, což státy také využívají; některé za IDPs považují pouze osoby vysídlené v důsledku konflik- 33 Čl. 2 písm. c) směrnice o dočasné ochraně. V citaci je pozměněn rod, hovoří se o osobě a používá „y“ namísto „i“. 34 Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950. 35 Srov. čl. 15 směrnice o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí (…). 36 Srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU), Diakité proti Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides, č. C-285/1230, z 30. ledna 2014. 37 Srov. přílohu zprávy zvláštního představitele generálního tajemníka OSN Francise Denga z roku 1998: „(…) internally displaced persons are persons or groups of persons who have been forced or obliged to flee or to leave their homes or places of habitual residence, in particular as a result of or in order to avoid the effects of armed conflict, situations of generalized violence, violations of human rights or natural or human-made disasters, and who have not crossed an internationally recognized State border .“ Zpráva byla předložena Komisi pro lid- ská práva, E/CN.4/1998/53/Add.2, přijata jako příloha rezoluce Valného shromáždění 46/182 z roku 1991.

16