SLP 08 (2014)

vují vnitrostátní úpravy, které environmentální migranty zahrnují, například Švédsko 45 (zde ale zatím nebyla tato možnost uplatněna 46 ). Ze strany mezinárodních mezivládních organizací (např. UNHCR, IOM) je tématu věnována pozornost, environmentální mig- ranti jsou předmětem jednání OSN. 47 Tématu je věnováno nesmírné množství publikací, nezřídka z jiných vědních oborů než práva. 48 Jejich ochrana v rámci existujících schémat ale neexistuje, stejně jako neexistuje osoba či instituce, která by na postavení těchto osob více a soustavně upozorňovala a případné prosazení potřeby ochrany vzala za svůj úkol. Angažovanost UNHCR je zřetelná, ale není tak silná jako u druhých dvou skupin, patr- ně proto, že se úřad této kategorii osob začal věnovat později než druhým dvěma. 49 Váleční migranti jsou v praxi často spojováni s uprchlíky, a to jak z důvodu dvoj- kolejnosti ochrany poskytované mnoha státy (ochranu garantují jak uprchlíkům, tak i osobám prchajícím před ozbrojeným konfliktem, obě skupiny jsou přijímány, oběma je poskytnuta ochrana, v některých zemích kvalitativně odlišná), tak z důvodu obtížné odlišitelnosti od uprchlíků (odcházejí nezřídka ze stejných domovských zemí, přicházejí např. moři, na první pohled není možné je rozlišit). Jejich ochrana je jako potřebná vní- mána zejména ze strany UNHCR, jenž je do určité míry advokátem těchto osob. Státy samy ale potřebu jejich ochrany uznávají a dokonce ji v řadě smluvních instrumentů i garantují. Zajímavé je, že v subregionu EU tato ochrana v mnoha rysech kopíruje meziválečnou ochranu uprchlíků: zdůrazňuje dočasnost, cílí na hromadné proudy. Z re- šerše také vyplývá, že válečným migrantům není věnováno v porovnání s dalšími dvěma kategoriemi tolik publikací. IDPs jsou předmětem jednání OSN, jejich postavení je řešeno v mnoha dokumentech (nyní kupříkladu situace IDPs v Sýrii), ať již jde o rezoluce Valného shromáždění OSN, anebo o dokumenty Rady pro lidská práva. Byla zřízena pozice speciálního zmocněnce pro lidská práva IDPs při Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva. Jejich situaci se snaží řešit množství organizací 50 v čele s UNHCR, jehož mandát byl na IDPs rozšířen. 51 Významnou roli hraje také Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který se podílí na řešení situací spjatých s ozbrojeným konfliktem. IDPs je věnováno značné množství 45 Srov. ust. čl. 2 bod 3 kapitoly 4 cizineckého zákona Švédského království (zákon 2005:716 z roku 2005). 46 FEIJEN, L., Filling the Gaps? Subsidiary Protection and Non-EU Harmonized Protection Status(es) in the Nordic Countries. In: International Journal of Refugee Law, 2014, 26(2), s. 193. 47 Srov. mimo jiné rezoluce Valného shromáždění 63/281 z roku 2009. 48 Srov. stať Roberta Stojanova, Ilana Kelmana a Barbory Duží s názvem Fenomén environmentální migrace. 49 Zde srov. např. postřehy Volkera Turka přednesené na Diskusním fóru ke klimatickým změnám v červ- nu 2014, dostupné na http://www.unhcr.org/53a3ee479.html (otevřeno 17. 8. 2014). 50 Rozsáhlá Příručka k ochraně IDPs byla vytvořena slovy na začátku 70. let více než 30 organizacemi (Global Protection Cluster). Srov. Handbook for the Protection of Internally Displaced Persons. Global Protection Cluster Workling Group, 2006, s. 2. [online]. Citováno 18. 10. 2013. Dostupné z: http:// www.unhcr.org/50f94dcc9.html. 51 Prvopočátky zapojení UNHCR lze vidět již na začátku 70. let, právní rámec zapojení UNHCR do po- moci IDPs má kořeny v rezoluci Valného shromáždění OSN č. 48/116 z roku 1993 a zejména pak v rezoluci Valného shromáždění OSN 53/125 z roku 1998.

19