SLP 08 (2014)

publikací. Jakýkoli zájem ostatních států či dalších aktérů mezinárodního práva či nauky ale naráží na limity státní suverenity toho státu, v němž se IDPs nacházejí. Pokud zvolíme lidskoprávní pohled na problematiku, 52 pak je zřejmé, že u všech uvedených skupin je společným jmenovatelem právě potřeba ochrany osob. Je ale nutné vnímat i pohled druhý, a to potřebu států vyřešit problém příchodu většího množství osob, které nebudou schopné zvládnout, resp. snahu o to, aby k takovému příchodu nedošlo. Tato snaha ovšem může způsobit zatížení pouze některých států, těch, které sousedí se zeměmi postiženými katastrofou či ozbrojeným konfliktem. 53 ͸.ͷ Kritérium hromadnosti ͸.ͷ.ͷ Hromadnost a uprchlické právo Ač takto není nikde explicitně definován, je za jeden z definičních znaků uprchlictví (nikoli pojmu uprchlík, ale uvedené oblasti mezinárodního práva) možné považovat hromadnost. 54 Bývá označována za důvod, proč se v mezinárodním právu objevily odpovědi ve formě úmluv. Větší množství osob již státy nedokázaly absorbovat, ježto se na jejich území nacházelo výrazně vyšší množství osob, než dříve, a možnost od- chodu do zámoří dosáhla svého limitu 55 – jinak řečeno, i tam již bylo plno. Označení hromadnosti, či masovosti, jako důvodu, pro který se v mezinárodním právu objevily odpovědi na uprchlictví ve formě úmluv, ale znamená kladení důrazu jen na jeden prvek. Do popředí se staví vnímání dané otázky ze strany států, které si nevěděly rady s množstvím osob, které se objevily na jejich území, a které neměly občanství, tedy ani ochranu své země. 52 Zde je vhodné zmínit existenci Meziagenturního stálého výboru (Inter-Agency Standing Committee, IASC, Výbor byl zřízen Rezolucí Valného shromáždění č. 46/182.), který má především zlepšit zajištění humanitární pomoci postiženému obyvatelstvu. Členství v tomto výboru patří kromě Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) také například Dětský fond OSN (UNICEF), Světová zdravotnická organizace (WHO) či Rozvojový program OSN (UNDP). 53 UNHCR uvádí 209 000 uprchlíků ze Sýrie, kteří do evropských zemí přišli od dubna 2011 do prosince loňského roku (r. 2014), téměř polovina z nich žije ve Švédsku a Německu. Turecko hostilo v prosinci loňského roku 1 622 839 syrských uprchlíků, Libanon 1 166 488 osob, Jordánsko 621 773. Srov. Syria Regional Refugee Response. UNHCR, Inter-agency Information Sharing Portal. [online]. Citováno 24. 1. 2015. Dostupné z: http://data.unhcr.org/syrianrefugees/regional.php#_ga=1.107427969.20929 47619.1413933565. 54 K otázce hromadnosti jako znaku, který odlišuje uprchlictví a azyl v mezinárodním právu srov. ČEPELKA, Č., Pojem a vývoj institutů azylu a uprchlictví v mezinárodním právu. In: ŠTURMA, P., HONUSKOVÁ, V. Teorie a praxe azylu a uprchlictví. 2. doplněné vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2012. Hromadnost je obtížné definovat, bude patrně nutné ji definovat případ od případu podle kapacity přijímajících států, určité znaky ale definoval UNHCR: velký počet osob, kte- ré přijíždějí na hranice, rychlost nárůstu těchto osob a nedostatečné kapacity přijímajícího státu, přede- vším nemožnost individuálního řízení provedeného u každé osoby; srov. UNHCR. Ensuring International Protection and Enhancing International Cooperation in Mass Influx Situations. 2004, bod 3. 55 JÍLEK, D. Odpověď mezinárodního práva na hromadné uprchlictví. Acta Universitatis Brunensis Iuridica, op. cit.. HATHAWAY, J. C. The Law of Refugee Status. Toronto: Butterworths, 1991, s. 1.

20