SLP 08 (2014)

Byla to nicméně právě hromadnost uprchlických proudů, co dalo ve 20. století im- puls k řešení situace uprchlíků. 56 Až příchod statisíců osob z Ruska, Turecka a dalších zemí do Evropy ve 20. letech minulého století inicioval zrod smluvního ujednání, které řešilo pozici těchto osob. Příchod statisíců osob (některé odhady jsou i vyšší) 57 představoval pro státy značnou zátěž. Příchozí osoby nebylo možné navrátit do jejich země původu, neboť, byvše zbaveny občanství, žádnou neměly. Bylo proto potřeba řešit nejen jejich právní status, ale i pragmatičtější otázky, kupříkladu jak zajistit jíd- lo a ubytování. Zárodky úpravy postavení prvních hromadných uprchlíků najdeme v Ujednání ohledně vydání průkazů totožnosti ruským uprchlíkům z roku 1922. 58 Jak bylo již výše uvedeno, za uprchlíky byly tímto instrumentem považovány osoby ruského původu, které se nalézaly mimo území Sovětského svazu a které ztratily své občanství. 59 Chráněným osobám bylo zaručeno jen vydávání pasů; otázka jídla, zaměstnání či ubytování řešena nikterak nebyla. Stejným způsobem státy reagovaly na následující větší skupiny uprchlíků. 60 Po několika letech byla Ujednáním o roz- šíření jistých opatření přijatých pro ruské a arménské uprchlíky na ostatní kategorie uprchlíků z roku 1928 61 ochrana rozšířena na skupinu uprchlíků asyrského původu či asyro-chaldejského původu a jim asimilovaných (syrského či kurdského původu) a uprchlíků tureckých. 62 Ať šlo o osoby z Ruska či z Turecka, anebo odjinud, vždy byl smluvní instrument odpovědí (přijat byl opravdu až poté, co k příchodu osob došlo) ad hoc , neexistovalo 56 V české literatuře srov. JÍLEK, D. Odpověď mezinárodního práva na hromadné uprchlictví, op. cit., ČEPELKA, Č. Pojem a vývoj institutů azylu a uprchlictví v mezinárodní právu, op. cit., HONUSKOVÁ, V. Definice uprchlíka a její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2011. 57 Čepelka uvádí 635 tisíc uprchnuvších osob z Ruska v roce 1917, zmiňuje ale také jiné odhady, které ho- voří o 1,5 milionu. Srov. ČEPELKA, Č. Pojem a vývoj institutů azylu a uprchlictví v mezinárodní právu, op. cit., s. 20. 58 Srov. JÍLEK, D. Odpověď mezinárodního práva na hromadné uprchlictví, op. cit., s. 14. Ujednání přijalo více než 30 států tehdejšího společenství států, šlo o instrument s nemalým dosahem. Srov. ROBINSON, N. Convention Relating to the Status of Refugees. Its History, Contents and Interpretation. New York: Institute of Jewish Affairs, 1953, s. 2. 59 Srov. bod 2 daného ujednání. Srov. též HATHAWAY, J. C. The Evolution of Refugee Status in International Law. In: International and Comparative Law Quarterly, 1984, 33, s. 359. 60 Například arménští uprchlíci z Turecka. Č. Čepelka hovoří o 330 000 osobách, jiné odhady hovoří až o 2 milionech osob. ČEPELKA, Č.: Pojem a vývoj institutů azylu a uprchlictví v mezinárodním právu. In: ŠTURMA, P., HONUSKOVÁ, V. Teorie a praxe azylu a uprchlictví, op. cit., s. 20. N. Robinson uvádí v roce 1953 milion uprchlíků. ROBINSON, N. Convention Relating to the Status of Refugees. Its History, Contents and Interpretation, op. cit., s. 1. 61 Smluvními stranami se stalo pouze 13 států; srov. JÍLEK, D. Odpověď mezinárodního práva na hromad- né uprchlictví, op. cit., s. 22. 62 Původně byl seznam kategorií uprchlíků (kategorií ve smyslu uprchlíků různého původu, kteří se ne- mohli vrátit do svých domovských zemí, např. Černohorci, Židé z Rumunska) delší, státy ale nechtěly takto rozsáhlý seznam uprchlíků přijmout a „vyjadřovaly obavy z překročení mezí možného“. JÍLEK, D. Odpověď mezinárodního práva na hromadné uprchlictví, op. cit., s. 20, který cituje League of Nations Official Journal, 1927, 8 (10), s. 1137.

21