SLP 08 (2014)

FENOMÉN ENVIRONMENTÁLNÍ MIGRACE ͷ

Robert Stojanov, 2 Ilan Kelman, 3 Barbora Duží 4 Migrace obyvatel patří k nejvíce dynamickým procesům, které výrazně ovlivňují tvář společnosti. Důvodů, proč lidé migrují, je celá řada, 5 nicméně migrace za prací se řadí mezi ty nejčastěji zmiňované. V takových případech se jedná o migraci, kde převažují dobrovolné motivace. Opuštění domovů však může být důsledkem příčin, které člověk nemůže v dané situaci zcela ovlivnit, a migrace se tak může stávat méně dobrovolnou. Ale i zde je situace relativně složitá, protože migrace obyvatel je téměř vždy multi-faktorová záležitost. Migrace je součástí kulturních vzorců všech moderních společností a slouží jako jedna z populačních strategií přežití nebo vlastního osobního rozvoje. Migrace je také součástí populačních strategií přežití. Migraci obyvatel je možné také vnímat jako krátkodobou reakci (coping strategy) na určitou životní situaci – ztrátu zaměstnání či špatnou úrodu, případně jako dlouhodobou adaptační strategii (adaptation strategy) například na významnou změnu prostředí (extrémní sucha) či ztrátu možnosti byd- lení. 6 Zkoumání environmentálních faktorů, které migraci mohou ovlivňovat nebo přímo způsobovat, však v diskurzu migračních teorií nebyl věnován dostatečný zřetel 7 a jedná se tak o relativně nové výzkumné téma. Dlouhodobý tlak na životní prostředí a tím vyvolané změny, případně přírodní ka- tastrofa mohou zásadně zasáhnout do života obyvatel daného území a tím je přimět opustit své domovy a hledat obživu jinde. Vzniká tak fenomén environmentální migrace. Nicméně ne všechny environmentální změny či přírodní katastrofy způsobují migrace obyvatel. 8 To znamená, že příčiny environmentální migrace jsou mnohem komplexní, 1 Text vznikl s podporou projektu PRVOUK 43 „Geografie“, UNCE č. 204003 „Výzkum sociálně-prosto- rových nerovností a rizik na počátku 21. století a Intersucho č. CZ.1.07/2.3.00/20.0248. 2 Geografické migrační centrum, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Albertov 6, Praha 128 43, email: stojanov@centrum.cz; Centrum výzkumu globální změny, Akademie věd České republiky. 3 Institute for Risk & Disaster Reduction and Institute for Global Health, University College London; Norwegian Institute of International Affairs (NUPI). 4 Geografické migrační centrum, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Albertov 6, Praha 128 43. 5 V češtině přehledně například DRBOHLAV, D., UHEREK, Z. Reflexe migračních teorií. In: Geografie, 2007, 112(2). V angličtině nejvíce citovaný MASSEY, D. S. et al., Theories of International Migration: A Review and Appraisal. In: Population and Development Review, 1993, 19(3). 6 STOJANOV, R.; DUŽÍ, B. Migrace jako adaptace na změnu klimatu. In: Mezinárodní vztahy, 2013, 48(3). 7 STOJANOV, R. Environmental Change and Migration. In: ELLIOT, D., SEGAL, U. A. (eds.) Refugees Worldwide. Volume One: A global Perspective. Santa Barbara: Praeger Publishers, 2012. 8 STOJANOV, R.; DUŽÍ, B. Migrace jako adaptace na změnu klimatu. In: Mezinárodní vztahy, 2013, 48(3).

37