SLP 08 (2014)

výzkum této problematiky podmíněn získáváním a analýzou dat z celé řady disciplín a stejně tak i interdisciplinárním složením výzkumných týmů. K tomu Stojanov 20 do- dává, že experti se stále nedohodli na společném metodologickém přístupu, který by umožnil odhad a predikci rozsahu environmentální migrace na globální či národní úrovni. I když i v tomto směru se pomalu děje jistý pokrok. 21 Shrneme-li předchozí řádky společně s celou řadou novějších studií, 22 environmen- tální změny, nedostatek přírodních zdrojů a přírodní katastrofy hrají významnou roli v migračních procesech. Richard Black a jeho kolegové 23 v tomto směru rozlišují ne- přímé vlivy environmentálních změn na migraci (například ekonomické procesy mě- nící způsoby živobytí či politické vlivy způsobující konflikty o zdroje), a přímé vlivy (například zvýšení hladiny moří, změna intenzity a frekvence tropických bouří, atd.). Pro účely tohoto textu definujeme environmentální migranty 24 jako osoby, které byly donuceny dočasně (do 1 roku), dlouhodobě (1-3 roky) nebo trvale (déle než 3 roky) opustit své původní bydliště v důsledku: • významného zhoršení stavu životního prostředí, které jim už nadále nemůže zajistit bezpečné živobytí (například ztráta či nedostatek životně důležitých pří- rodních zdrojů, především vody a půdy), nebo/a • environmentálních procesů, které ohrožují jejich existenci anebo vážně ovliv- ňují kvalitu jejich života (například náhlé přírodní nebo antropogenní kata- strofy typu zemětřesení, povodně či hurikány, tsunami, sesuvy půdy, jaderné havárie). Environmentální migrace se odehrává zpravidla v rámci hranic domovského státu, nicméně časté jsou i případy mezinárodní migrace, jak ukazuje text níže. Ačkoliv se přírodní zdroje, jako jsou pitná voda nebo půda, mohou zdát nevyčerpa- telné, je v mnoha případech realita zcela opačná. Dlouhodobá či rychlá zásadní změ- 20 STOJANOV, R. Environmental Migration: How can it be estimated and predicted? In: Globalisation and its Impact to Society, Regions and States. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 21 Srov. například KNIVETON, D. et al. Climate Change and Migration: Improving Methodologies to Estimate Flows. Geneva: International Organization for Migration, 2008; PIGUET, E. Linking climate change, environmental degradation, and migration: A methodological overview. In:WIREs Climate Change, 2010, 1, s. 517-524. 22 HUGO, G. Future demographic change and its interactions with migration and climate change. In: Global Environmental Change, 2011, 21 (Suppl. 1); CAMPBELL, J. R. Climate-Change Migration in the Pacific. In: The Contemporary Pacific, 2014, 26 (1). OLIVER-SMITH, A. Debating environmental migration: Society, nature and population displacement in climate change. In: Journal of International Development, 2012, 24(8); SHEN, S.; BINNS, T. Pathways, motivations, and challenges: Contemporary Tuvaluan migration to New Zealand. In: GeoJournal, 2012, 77(1). 23 BLACK, R. et al. The effect of environmental change on human migration. In: Global Environmental Change, 2011, 21 (Suppl. 1). 24 Srov. s například EL-HINNAWI, E. Environmental refugees, op. cit., s. 5-6; JACOBSON, J. Environmental Refugees: A Yardstick of Habitability, op. cit. MYERS, N. Environmental refugees in a globally warmed world, op. cit., s. 167; BROWN, L. R. New flows of environmental refugees. People and the Planet, 2004. [online]. Citováno 18. 2. 2004. Dostupné z: http://www.peopleandplanet.net/doc.php?id=2134).

40