SLP 08 (2014)

1. Environmentální motivovaní migranti opouštějí místo svého bydliště relativně dobrovolně, preventivně, kvůli vážné environmentální hrozbě 26 (například znečištění životního prostředí). Migrace v tomto případě může být chápána jako strategie zvlá- dání kritické situace nebo způsob adaptace na nové či měnící se environmentální pod- mínky. Významnou roli mohou hrát i další migrační faktory, jako například politické či ekonomické. Za vhodný příklad v rámci této kategorie můžeme označit sub-urba- nizaci, tj. migraci obyvatel měst do jejich okolí z důvodu snižování kvality životního prostředí, znečištění ovzduší, zvýšení hluku, aj. Specifickým příkladem tohoto typu migrace byly odchody lidí z oblasti tzv. „Černého trojúhelníku“, což byla hraniční oblast bývalých komunistických zemí Německé de- mokratické republiky, Československa a Polska. Tento region byl postižen znečištěním z těžby uhlí a emisí hnědo-uhelných elektráren. Mezi podobné příklady lze zařadit mi- graci z oblastí postižených povodněmi, 27 suchem či dalšími přírodními katastrofami. Například v některých oblastech v Česku pojišťovny odmítají pojistit domy z důvodu časté hrozby říčních povodní. 28 Dalším příkladem je druhá vlna migrace v Bělorusku a Ukrajině (respektive v tehdej- ším Sovětském svazu) z důvodu výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Jednalo se tenkrát o obyvatele žijící v oblastech za 30kilometrovou zakázanou zónou, kteří měli svého času možnost zůstat nebo se odstěhovat do větších měst mimo nejvíce radioaktivitou zamořené území, včetně hlavních měst. Většina migrantů tuto možnost využila (například život v hlavním městě byl pro celou řadu z nich životním snem, který by se jim za normálních okolností jen těžko podařil splnit) a dnes oni či jejich potomci žijí v panelákových sídlištích ve velkých městech. 2. Environmentální přesídlenci jsou nuceni opustit své bydliště kvůli ohrožení svých životů, živobytí a prosperity, které se ocitly ve vážném nebezpečí z důvodu negativní- ho působení environmentálních procesů nebo přírodních katastrof, případně i lidské činnosti (katastrofy v Černobylu a Fukušimě). Tato kategorie se od té předchozí liší možností volby, to znamená, že tito lidé už mají v podstatě jedinou možnost, a to migraci. Tímto se tento typ migrace nejvíce přibližuje původnímu vymezení termínu environmentální uprchlictví. 29 Podle rychlosti přicházejících změn můžeme environ- mentální přesídlence rozdělit na dvě následující podkategorie: a) Pozvolní ( slow-onset ) environmentální přesídlenci – mají „výhodu“ relativně del- šího časového období a lepší možnost výběru cílové destinace pro nalezení nového do- 26 Vážná environmentální hrozba je zásadním rozdílem odlišujícím environmentální migranty od tzv. ame- nitních migrantů, což jsou lidé stěhující se do oblastí s kvalitnějším životním prostředí. 27 VIKHROV, D., STOJANOV, R., DUŽÍ, B., JUŘIČKA, D. Commuting patterns of Czech households exposed to flood risk from the Becva river. In: Environmental Hazards: Human and Policy Dimensions, 2014, 13(1), s. 58-72. 28 DUŽÍ, B., VIKHROV, D., KELMAN, I., STOJANOV, R., JAKUBÍNSKÝ, J. Household flood risk reduction in the Czech Republic. In: Mitigation and Adaptation Strategies for Global Change, 2013. 29 Srov. s EL-HINNAWI, E. Environmental refugees, op. cit., s. 4.

42