SLP 08 (2014)

době existuje již celá řada studií, které nepřímo obviňují existenci této přehrady z větší intenzity zemětřesení v jižní Číně v roce. 36 Dalším paradoxem výstavby velkých říčních přehrad je, že způsobují přesídlení oby- vatel, přestože jejich výstavba je často zdůvodňována ochranou lidí před povodněmi. Častější výskyt a intenzita hydrometeorologických extrémů způsobených měnícím se klimatem vytvářejí častější a více intenzivní povodně. Tímto vroste tlak na větší výstav- bu přehradních nádrží, které mají za úkol zadržet povodňové vlny. Takže i plánovaná přesídlení z důvodu výstavby říčních přehrad do určité míry mohou mít souvislost se změnou klimatu. Překryv mezi jednotlivými kategoriemi můžeme najít u všech zmíněných typů environmentální migrace. Každá z těchto skupin migrantů má svá časová specifika. U první kategorie lze spíše očekávat (záměr) permanentní migraci z důvodu její čás- tečné dobrovolnosti a možnosti mít dostatek času na rozhodnutí a volbu nového místa působení, i když pozdější návrat také nelze vyloučit. Environmentální přesídlenci za- hrnují různá časová měřítka – permanentní a dlouhodobé přesídlení, stejně tak jako krátkodobé nebo opakované přesídlení. Časovou osu u této kategorie můžeme určit jako migraci dočasnou (do 1 roku), cyklickou (periodické návraty), dlouhodobou (1-3 roky), ale i trvalou. Vyjma environmentálních přesídlenců, kteří se musí vystěhovat rychle, mají všichni ostatní relativně dostatek času na výběr nové lokality (samozřejmě v závislosti na svých finančních možnostech). Plánovaní přesídlenci migrují převážně trvale, zvláště když je jejich území původu zničeno (například zaplaveno), případně mají zakázaný návrat. Výjimky však nelze vyloučit ani u této kategorie. ͹. Závěr Významné environmentální změny nebo přírodní katastrofy mohou zásadně zasáh- nout do života obyvatel daného území a tím je přimět opustit své domovy a hledat obživu jinde. Vzniká tak fenomén tzv. environmentální migrace. Nicméně migrace je multi-faktorová záležitost a lidé se stěhují z jednoho důvodu jen zřídka. K tomu je tře- ba přičíst fakt, že ne všechny environmentální změny či katastrofy způsobují migrace obyvatel. To znamená, že příčiny environmentální migrace jsou mnohem komplexněj- ší, často souvisí s ekonomickou chudobou, percepcí vlastních (rodinných) problémů, pocitem bezpečnosti a sociální nejistotou. Nicméně na začátku 21. století již planeta Země nenabízí neobydlená území, která by byla vhodná pro masový příliv migrantů. Migrace obyvatel tak často paradoxně může přispívat k další environmentální degradaci v důsledku zvyšujících se požadavků (tlaků) na životní prostředí. Ke zhoršení stavu životního prostředí přitom může dojít lidskou činností i činností přírodních sil, nejčastěji však kombinací obou. V každém případě je zhoršení stavu 36 ADAMS, P. Chinese study reveals Three Gorges Dam triggered 3,000 earthquakes, numerous landslides. Probe International, 2011. [online]. Citováno 4. 12. 2011. Dostupné z: http://journal.probeinternational. org/2011/06/01/chinese-study-reveals-three-gorges-dam-triggered-3000-earthquakes-numerous-landslides/.

45