SLP 08 (2014)

životního prostředí spojeno se ztrátou živobytí, a proto je velmi obtížné odlišit envi- ronmentální příčiny migrace od příčin ekonomických. Tato skutečnost však překva- pivě hraje důležitou roli. Pojem environmentální uprchlík neodpovídá mezinárodním konvencím a lidé, kteří museli opustit své domovy z důvodu zničeného prostředí, nemají nárok na azyl ani jinou potřebnou ochranu. Debaty o počtu environmentálních migrantů se vedou téměř od počátku vzniku konceptu 37 a tvoří základ pro případná politická rozhodnutí. Nicméně počty envi- ronmentálních migrantů není možné určit zcela přesně. Důvodem je nejen nejednot- nost ve vymezení definice či jednotlivých kategorií environmentálních migrantů, ale také neexistence jednotné metodologie pro jejich identifikaci, jak již bylo řečeno výše. Celou situaci navíc ještě komplikuje multi-faktorová podmíněnost celého fenoménu a cirkulace migrantů mezi místem původu a novou destinací.

37 STOJANOV, R. Environmental Migration: How can it be estimated and predicted? In: Globalisation and its Impact to Society, Regions and States. Ostrava: Ostravská univerzita, s. 302-311, 2006.

46