SLP 08 (2014)

možnost volby): jejich životní prostor se stává nezpůsobilým pro podporu života člo- věka, přesídlení tak není otázkou jejich svobodného rozhodnutí, ale jedinou strategií přežití (v případě pozvolných změn životního prostředí mají environmentální přesíd- lenci do určité míry možnost rozhodnout se kdy , nikoliv však zda odejít). Stojanov a kol. nebyli samozřejmě prvními, kdo na tuto kategorii environmentálních migrantů upozornil – naopak právě jí byla od 70. let 20. století především věnována pozornost – jejich přínos však spočívá v jejím přesném vymezení a zařazení do logické struktury fenoménu environmentální migrace. Environmentální přesídlenci jsou v odborné literatuře nazývání různě, nejčastěji jsou pro ně používány výrazy environmentální uprchlíci ( environmental refugees ), 20 envi- ronmentální migranti ( environmental migrants ) se zdůrazněním, že se jedná o nucenou (nedobrovolnou) migraci ( forced migration ), 21 či – Stojanovově terminologii odpoví- dající – osoby přesídlené z environmentálních příčin ( environmentally displaced persons , EDPs, ve francouzštině déplacés environnementaux ). 22 Zdá se přitom, že poslední z uve- dených pojmů, případně v modifikované podobě lidé přesídlení z environmentálních příčin ( environmentally displaced people ) začíná v posledních letech převažovat, a to zejména díky jeho osvojení řadou renomovaných autorů a odborných institucí. 23 20 Zejména EL-HINNAWI, E. op. cit., ale i řada dalších autorů. Spíše výjimečně se objevuje Brownův pojem ekologičtí uprchlíci ( ecological refugees ), srov. např. WESTRA, L. Environmental justice and the rights of ecological refugees. London: Earthscan, 2009. 21 Pojem nucená (nedobrovolná) migrace ( forced migration ) je v tomto smyslu používán např. v MCADAM, J. op. cit., ale i řadou dalších autorů. 22 Pojem environmentally displaced persons je používán např. v rámci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ( Office of the United Nations Hig Commissioner for Refugees , UNHCR). Srov. TÜRK, V. Can protection of environmentally displaced persons be found in existing protection regimes? What are the next steps from a protection perspective? In: UNHCR. The Nansen Conference: Climate Change and Displacement in the 21 st century [online]. Oslo, 7. června 2011 [cit. 2014-09-01]. Dostupné z: http://www.unhcr.org/4def8e3c9.html. Používá ho i definice obsažená ve druhé verzi návrhu Úmluvy o mezinárodním postavení osob přesídlených z environmentálních příčin (Draft Convention on the international status of environmentally-displaced persons) vytvořeného dvěma univerzitními centry působícími na Univerzitě v Limoges (Francie), Centrem mezioborového výzkumu v právu životního prostředí, územního plánování a urbanismu ( Centre de recherche interdisciplinaire en droit de l’environnement de l’aménagement et de l’urbanisme , CRIDEAU) a Výzkumným centrem práv člověka ( Centre de recherche sur les droits de la personne ), zveřejněné v roce 2010 (první verze návrhu úmluvy byla publikována v roce 2008 v Revue européenne de droit de l’environnement ). Dle návrhu se pojmem „osoby přesídlené z environmentálních příčin“ rozumí „jednotlivci, rodiny a populace čelící náhlé či postupné environmentální katastrofě, která zásadně negativně ovlivňuje jejich životní podmínky a která vede k jejich nucenému přemístění z místa jejich obvyklého bydliště, a to buď na začátku této katastrofy, nebo v jejím průběhu“ ( “‘ [e] nvironmentally- displaced persons’ are individuals, families and populations confronted with a sudden or gradual environmental disaster that inexorably impacts their living conditions, resulting in their forced displacement, at the outset or throughout, from their habitual residence” , čl. 2 odst. 2). Návrh je dostupný v příloze publikace Nová lidská práva. Studie z lidských práv č. 3. PFUK, Praha, 2013. 23 Kromě UNHCR tento výraz používá i řada dalších institucí, např. Globální síť pro studium lidských práv a životního prostředí (Global Network for the Study of Human Rights and the Environment) , Centrum

52