SLP 08 (2014)

„nechráněné a zapomenuté“, 25 neboť jim určitou – a nikoli zanedbatelnou – ochranu poskytují univerzální lidskoprávní nástroje, 26 jejich budoucnost v nové zemi je nejistá. Minimálně ve vztahu k obyvatelstvu tzv. nízko položených ostrovních států, tj. států, jejichž pevninské území – či jeho převážná část – nedosahuje více než jeden či několik málo metrů nad hladinu moře, však budou státy nuceny tuto otázku s největší prav- děpodobností řešit. Jedním z důsledků rostoucích antropogenních emisí skleníkových plynů je totiž zvyšování teploty mořské vody a s ní spojené zvyšování hladiny oceánů, 27 které pro tyto státy může mít katastrofální následky v podobě ztráty veškerého oby- vatelného území, ať již v důsledku jeho trvalého pokrytí vodou, nebo opakovaných záplav způsobujících kontaminaci půdy a pitné vody. 28 Takový vývoj by samozřejmě znamenal desítky tisíc „uprchlíků“ hledajících nový domov. ͸. Vnitřní environmentální přesídlenci: odpovědnost státu bydliště ͸Ϳ Zatímco nucená vnější environmentální migrace trvalého charakteru (tedy trvalá faktická nemožnost přesídlit v případě závažných negativních změn životního pro- středí v rámci státu své příslušnosti, resp. trvalého bydliště) je zatím spíše hypotetic- kým problémem, 30 vnitřní environmentální přesídlenci jsou realitou mnoha států. 31 Přestože mezinárodní právo jejich postavení specificky neupravuje, nelze tyto osoby 25 “The ‘unprotected’ and ‘forgotten’ people.” BORRÀS PENTINAT, S. Environmental refugees: problems and challenges for international law. In: Le droit international face aux enjeux environnementaux: colloque d‘Aix-en-Provence . Paris: Éditions Pedone, 2010, s. 328. 26 Podrobněji k tomuto tématu srov. ŽÁKOVSKÁ, K., LIPOVSKÝ, M. op. cit., s. 36 a násl. 27 Vzhledem k tomu, že oceány již několik desítek let absorbují více než 80% tepla dodaného do klima- tického systému v důsledku antropogenních emisí skleníkových plynů, je zvyšování jejich hladiny ne- vyhnutelné (může za ně jednak tepelná roztažnost vody, tedy skutečnost, že voda s rostoucí teplotou zvětšuje svůj objem, jednak tání pevninských ledovců zejména v Antarktidě a Grónsku). Nejnovější, pátá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu ( Intergovernmental Panel on Climate Change , IPCC) předpovídá zvýšení hladiny oceánů do konce 21. století o 0,26 až 0,82m (IPCC. Climate Change 2013. The Physical Science Basis.: Summary for Policymakers [online]. 2013 [cit. 2014-09-01]. Dostupné z: http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg1/WGIAR5_SPM_brochure_en.pdf 21). 28 Podrobněji k tomuto tématu srov. též příspěvky Milana Lipovského Zánik státu jako důvod pro migraci a jeho právní následky a Barbory Matějkové Migranti z “potápějících se” ostrovů dále v této monografii. 29 V této kapitole je částečně čerpáno z kapitoly Ochrana lidských práv v případě nedobrovolné environmentál- ní migrace v ŽÁKOVSKÁ, K., LIPOVSKÝ, M. op. cit., s. 49-59, zpracované autorkou tohoto příspěvku. 30 V praxi k přeshraničnímu přesidlování, jehož hlavním motivem je změna životního prostředí, samozřej- mě dochází, přechod státní hranice je však buď racionální volbou přesidlujících osob (zejména jsou-li en- vironmentální příčiny migrace doplněny příčinami ekonomickými či politickými), nebo se jedná pouze o krátkodobé přesídlení (zejména v případě hydrometeorologických extrémů či přírodních katastrof v po- hraničních oblastech), nikoliv o nutnost ve smyslu nemožnosti přesídlit uvnitř vlastního státu. V řadě zemí (typicky v Africe) navíc nejsou hranice v terénu nijak zřejmé a k vnějšímu přesidlování tak může docházet zcela náhodně. 31 Na rozdíl od přesidlování z důvodu pozvolných změn životního prostředí, pro které neexistují komplexní statistiky, jsou výskyt a dopady přírodních katastrof (zemětřesení, erupce sopek, hydrometeorologické extrémy apod.) monitorovány. V letech 2003-2012 došlo ročně v průměru k 388 přírodním katastrofám (v roce 2013 k 330), při nichž bylo celkově postiženo průměrně 216 milionů osob (v roce 2013 96,5

54