SLP 08 (2014)

ZÁNIK STÁTU JAKO DŮVOD PRO MIGRACI A JEHO PRÁVNÍ NÁSLEDKY

Milan Lipovský 1 Byť se to z pohledu středoevropského člověka nemusí zdát akutní, v mezinárodním právu se v současnosti debatuje otázka, která stále nabývá na důležitosti a vzhledem k rychlosti, s jakou právo obyčejně reaguje na měnící se situace, je velmi pravděpo- dobné, že v době, kdy už bude potřeba odpovědi na tuto otázku znát, mezinárodní právo bude stále tápat. Onou otázkou je, jak vyřešit právní následky spojené s tzv. potápějícími se státy. Dotčených oblastí mezinárodního práva, které v současnosti nedokáží odpovědět na to, jak by se zánik státu zatopením jeho území (a bez právního nástupce) měl řešit, je celá řada. Patří mezi ně otázky spojené s instituty státního občanství, státního ná- stupnictví do majetku a dluhů, osudy přilehlých zón a v neposlední řadě uprchlický status, který byl hlavním tématem konference o nepravých uprchlících, v rámci níž byl přednesen i příspěvek, jehož výstupem je tento text. Některými ze zmíněných oblastí se pak tento článek zabývá. Tzv. environmentální migranti, mezi něž lze zařadit i obyvatelstvo potápějících se států (co se tím má na mysli je vyloženo dále), nespadají pod současnou definici uprch- líka obsaženou v Úmluvě o právním postavení uprchlíků. 2 Tato stať se však specifickou uprchlickou problematikou přímo nezabývá. Namísto toho řeší ostatní problémy způ- sobené jevy vyvolávajícími tzv. nepravé uprchlictví. Účelem je demonstrovat, že nejen status uprchlíka (resp. jeho nedostatek) dle současné celosvětové mezinárodně právní definice nedokáže efektivně reagovat na nové situace spojené s environmentálními změnami, ale takových institutů je celá řada. Rozebrání některých z nich je účelem tohoto příspěvku. ͷ. Předpokládaný vývoj Každá právní situace má svůj skutkový podklad, tedy reálnou situaci, na kterou se právo aplikuje. V tomto příspěvku je jako takový skutkový podklad diskutována situ- ace tzv. potápějících se států. Někdy najdeme termín zanikající státy. Pro účely tohoto článku je však používán pouze termín „potápějící se stát/y“. V důsledku stoupání hladin oceánů zaviněného táním ledovců (ať už je to vyvolá- no lidskou činností či nikoliv) může dojít k ohrožení státnosti některých současných, především ostrovních, států. V literatuře se často hovoří například o státech jako je Kiribati nebo Tuvalu. 3 Dále se mluví o tzv. Karteretových ostrovech, ty však nejsou 1 Interní doktorand Katedry mezinárodního práva PF UK v Praze. 2 Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951. 3 MCADAM, J. Climate Change, Forced Migration, and International Law. New York: Oxford University Press, 2012, s. 120.

71