SLP 08 (2014)

mu, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, 10 a c) nespadá pod ochranu Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 11 Teitiota a jeho právní zástupce se ovšem s tímto rozhodnutím neztotožnili, takže využili dalšího možného opravného prostředku a podali dovolání k Nejvyššímu sou- du Nového Zélandu ( High Court of New Zealand ). Dovolatel nesouhlasil s původním rozhodnutím v šesti bodech, z nichž ovšem nejdůležitější pro Nejvyšší soud a rovněž pro diskutované téma bylo odmítnutí argumentu, že termín uprchlík zahrnuje i en- vironmentální migranty. IPT totiž ve svém rozhodnutí po detailním rozboru označil takovýto náhled na termín uprchlík za sociologický, nikoliv právní. Nejvyšší soud se v odůvodnění svého rozhodnutí věnoval převážně právě této právní otázce. Přestože uznal inovativní náhled dovolatele na věc, shledal jeho argumentaci nepřesvědčivou. 12 Za první z problémů považoval soud nezměrný dosah případného vyhovění dovolá- ní. V rozhodnutí je uvedeno, že ještě žádnému z environmentálních migrantů z ohro- žených zemí dosud nebyl přiznán status uprchlíka, a to nejen na Novém Zélandu, ale ani v Austrálii, Spojeném království, Spojených státech amerických, Kanadě či Evropě. 13 Vyhověl-li by soud žádosti, tak by svým způsobem otevřel dveře do okolních zemí milionům environmentálních migrantů. Vzhledem k tomu, že se jedná o celosvě- tovou problematiku, Nejvyšší soud se nepovažoval za autoritu příslušnou k provedení takovéto radikální změny chápání pojmu uprchlík – za tu soud považoval zákonodárce suverénních států mezinárodního společenství. 14 Další zajímavý argument, který soud přednesl, souvisí s tvrzením dovolatele, že glo- bální oteplování je způsobené lidskou aktivitou, a tedy je naplněn prvek pronásledo- vání, protože za jeho nepřímého původce lze považovat celé mezinárodní společenství. Soud trefně poznamenal, že uprchlíci zpravidla prchají ze své země, protože právě tam se nachází původce pronásledování. Pokud bychom ale souhlasili s premisou, že pronásledovatelem jsou nepřímo průmyslově vyspělé státy, tak bychom se v konečném důsledku dostali do paradoxní situace, kdy uprchlíci prchají právě do těch zemí, které jsou původcem pronásledování. Nejvyšší soud se v této souvislosti ztotožnil s názorem IPT vyjádřeným v napade- ném rozhodnutí, že není možné prokázat, že by kterákoliv ze zemí, které jsou historic- ky největšími emitenty skleníkových plynů, měla v úmyslu jakkoliv ovlivňovat životy lidí v zemích, jako je Kiribati, z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů jejich příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo zastávání ur- čitých politických názorů. 15 10 Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984. 11 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966. 12 Rozhodnutí Nejvyššího soudu Nového Zélandu (High Court of New Zealand) ze dne 26. 11. 2013, CIV-2013-404-3528 [2013] NZHC 3125, odst. 51.

13 Tamtéž, odst. 45. 14 Tamtéž, odst. 51. 15 Tamtéž, odst. 55.

80