SLP 08 (2014)

počítá pouze s přímo vysídlenými kvůli zaplavení území. Migrace je dále nepřímo ovlivněna tím, že přehrady zadržují usazeniny, přispívají k erozi a degradaci půdy dále po proudu. V důsledku toho může dojít k ohrožení života sladkovodních živočichů a živočichů luhů a mokřad. Dále mohou přehrady přispívat ke zvýšení seismické čin- nosti, ve stojatých vodách se může přemnožit hmyz šířící nemoci, v případech tech- nického selhání, nehody, cíleného útoku, či zhroucení je možné ohrožení osob žijících pod přehradami. Kolem čtyřiceti až osmdesáti milionů 12 přesídlených osob a kolem 60% světových řek ovlivněných přehradami a odváděním vod jsou pádné argumenty pro růst opozice a požadavek transparentních řešení. Dle světové komise pro přehrady ( World Commission on Dams , dále jen „WCD“) jsou přijatelné projekty přehrad pouze za předpokladu, že představují „ udržitelné zlep- šení životních podmínek lidí, čili významný pokrok v lidském rozvoji, který je ekonomic- ky životaschopný, sociálně spravedlivý a udržitelný ve vztahu k životnímu prostředí. “ 13 Za těchto předpokladů si projekt zaslouží podporu, v jiných případech je vhodné uva- žovat o alternativním a vhodnějším řešení. ͹.͸ Městská infrastruktura a doprava jako jeden z typů rozvojových projektů ovlivňujících environmentální migraci Rozvoj měst a stále větší potřeba rozšiřování dopravní infrastruktury je jednou z dalších příčin environmentální migrace. Jsou zřizovány komerční a průmyslové zóny na půdě určené k zemědělství, či zabírající území původního lesa nebo louky. Jsou rozšiřovány kanalizační systémy a především se staví nové a nové silnice, dálnice, že- leznice, přístavy apod. Pokud jde o odstraňování slumů, jedná se spíše o migraci kvůli rozvojovému projektu, díky kterému došlo k likvidaci slumu a přesídlení lidí, v tomto případě nejde o environmentální migraci. Téměř neexistuje literatura specificky se zabývající touto příčinou přesídlení. Tyto projekty v porovnání s dalšími dvěma typy jsou téměř výhradně v pravomoci národ- ních vlád, a proto zůstávají na okraji zájmu mezinárodního práva. ͹.͹ Těžba přírodních zdrojů jako jeden z typů rozvojových projektů ovlivňujících environmentální migraci Těžba přírodních zdrojů je další z možných příčin environmentální migrace. Nadměrnou těžbou dřeva dochází k odlesňování a narušování místních ekosystémů. Projekty na těžbu nerostných surovin a ropy trvale mění ráz krajiny. Při těžbě je také používáno množství chemikálií, které mohou trvale ovlivnit okolní prostředí těžby. Neexistují statistiky sledující počet osob přesídlených z důvodu těžby přírodních zdrojů. Statistiky chybí z důvodu převážně sekundární migrace a absence velkých pře- sidlovacích strategií v souvislosti s projekty. Nejrizikovější je těžba přírodních zdrojů

12 Tamtéž, s. 53. 13 Tamtéž, s. 39.

86