SLP 08 (2014)

zrušit či zakázat, nikoli aby se právní úprava a tvůrci veřejných politik zaměřili pouze na úpravu vyvlastnění. Právní nástroje jsem pro přehlednost rozdělila dle toho, co je hlavním cílem jejich ochrany, jestli je to ochrana životního prostředí, či je ochrana zaměřená specificky na člověka a jeho práva. ͻ.ͷ Nástroje mezinárodního práva zaměřené na ochranu životního prostředí Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující státní hranice (Espoo ͷͿͿͷ) Na rozvojové projekty by měla být důsledně aplikována Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující státní hranice, která byla sjednána Evropskou hospo- dářskou komisí OSN v Espoo roku 1991 (dále jen „Úmluva z Espoo“). Co všechno je považováno za vliv, je definováno v Úmluvě z Espoo jako: „ jakýkoliv účinek, způsobený navrhovanou činností včetně zdraví a bezpečnosti lidí, květeny, zvířeny, půdy, ovzduší, vody, podnebí, krajiny a historických památek nebo jiných hmotných staveb, nebo vzájemného působení těchto faktorů; zahrnuje rovněž působení na kulturní dědictví nebo sociálně-ekonomické podmínky, vyplývající ze změn těchto faktorů. “ 15 Vliv na životní prostředí přesahující státní hranice, znamená: „ jakýkoliv vliv, který nemá výlučně globální charakter, v oblasti spadající pod jurisdikci některé strany, vyvolaný navrhovanou činností, jejíž fyzický zdroj leží zcela nebo zčásti v oblasti spadající pod jurisdikci jiné strany. “ 16 Strany Úmluvy z Espoo by měly zajistit, aby hodnocení vlivu na životní prostředí 17 ( Environmental Impact Assessment , dále jen „EIA“) bylo prováděno před rozhodnu- tím o schválení nebo uskutečnění navrhované činnosti, vyjmenované v dodatku I této úmluvy, která může mít významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice. Návrh článků o zabránění škodám z nebezpečných činností přesahující hranice Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (Ženeva 1979) a Návrh článků o zabránění škodám z nebezpečných činností přesahující hranice byly inspirovány případem Trail Smelter. Před rozhodnutím tohoto případu nebyly nikdy spory ohledně znečišťování řešeny arbitráží. Princip „znečišťovatel platí“ nebyl uplat- něn v mezinárodním kontextu a v mezinárodním právu neexistovala úprava znečišťování ovzduší (úprava vznikla po rozhodnutí). Nejvíce citovanou větou celého rozhodnutí je věta: „ Žádný stát nemá právo užívat nebo dovolit užívat své území takovým způsobem, 15 Čl. 1, definice (VII) Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující státní hranice z roku 1991. 16 Čl. 1 definice (VIII) Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující státní hranice. 17 „ Proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí je založen na systematickém zkoumání a po- suzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit před- pokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. “ Posuzování vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí. [online]. Citováno 30. 3. 2014. Dostupné z: www. mzp.cz/cz/posuzovani_vlivu_zivotni_prostredi.

88