SLP 08 (2014)

aby způsobil kouřem škodu na území jiného nebo majetku či osobám na něm se nacháze- jícím. “ 18 Komise pro mezinárodní právo (dále jen „ILC“) připravila návrh pro zajištění pre- vence škod vzniklých z činností, které nejsou zakázány mezinárodním právem: „ Tyto články se použijí na činnosti nezakázané mezinárodním právem, které sebou nesou rizi- ko způsobení významné přeshraniční škody svými fyzickými důsledky. “ 19 Jejich hlavním obsahem je následujících šest problematik: prevence přeshraničních škod, spolupráce při prevenci značných škod a snížení rizik, výkon regulační kontroly ze strany států činnosti na svém území prostřednictvím předchozího povolení, posuzování vlivu na ži- votní prostředí, upozornění a konzultace. Na tento návrh v roce 2006 ICL ještě navázala návrhem článků o Principech rozdě- lení ztrát v případě přeshraniční škody vzešlé z rizikových činností. Bohužel ani jeden z těchto návrhů není do dnešní doby přetvořen do podoby závaz- né úmluvy. Stále se o nich jedná v OSN, ale zatím bez dalšího posunu. Úmluva o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, ͷͿͿ͸) Úmluva o biologické rozmanitosti si klade hlavní tři cíle: Ochrana biologické roz- manitosti (ve smyslu rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí), udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné roz- dělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Díky této úmluvě jsou státy zodpovědné za zachování biologické rozmanitosti a udr- žitelné využívání svých biologických zdrojů. Toto by měly respektovat i při schvalování rozvojových projektů či jejich plánování. Mají povinnost zavést vhodné postupy hod- nocení vlivů na životní prostředí u navrhovaných projektů a brát v úvahu možné eko- logické důsledky těchto projektů a postupů. Tedy je zde vlastně stanovena povinnost odpovídající povinnosti provést EIA. Na druhou stranu státy mají svrchované právo využívat své vlastní zdroje, zároveň mají povinnost zajistit, aby jejich aktivity, či akti- vity v rámci jejich jurisdikce, nezpůsobovaly škody na životním prostředí jiných států nebo regionů, které nespadají pod žádnou národní jurisdikci. Opět je v úmluvě zakot- vena maximální spolupráce s cílem zachování biologické rozmanitosti a udržitelného rozvoje. Místní společenství a domorodé obyvatelstvo jsou úzce spjaty s biologickými zdroji, v souvislosti s tím je zde zdůrazněna jejich role pro zachování biologické roz- manitosti a povinnost v rámci své národní legislativy je respektovat, chránit a udržovat jejich poznatky a postupy. 18 ŠTURMA, P.: Mezinárodní odpovědnost za škodlivé následky činností nezakázaných mezinárodním prá- vem, In: ČEPELKA, Č, JÍLEK, D. ŠTURMA, P.. Mezinárodní odpovědnost . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 124. 19 Srov. Komise OSN pro mezinárodní právo: Návrh článků k zabránění přeshraničním škodám z nebez- pečných činností z roku 2001, čl. 1: „ The present articles apply to activities not prohibited by international law which involve a risk of causing significant transboundary harm through their physical consequences .“ (český překlad autorka).

89