SLP 08 (2014)

je budován dialog a partnerství pro myšlenku a implementaci principu udržitelného rozvoje. Normy OSN o odpovědnosti nadnárodních korporací a jiných obchodních podniků s ohledem na lidská práva (Ženeva ͸ͶͶ͹) a Základní zásady pro obchod a lidská práva (͸Ͷͷͷ) Normy OSN odpovědnosti nadnárodních korporací a jiných obchodních podniků s ohledem na lidská práva přijala subkomise OSN pro podporu a ochranu lidských práv v roce 2003, dodnes však nejsou závazné. Na ně navázal v roce 2011 návrh Základních zásad pro obchod a lidská práva, který byl podpořen Komisí pro lidská práva, ale také nejde o právně závazný dokument. Některé společnosti však tyto zásady, nebo alespoň některé z nich, přejímají do svých interních zásad fungování. Obě tyto iniciativy vznikly z důvodu stále vzrůstajícího vlivu nestátních aktéru v mezinárodním dění, jelikož z většiny úmluv vyplývají přímé povinnosti především státům, nikoli soukromým společnostem. Principy obsahují globální standardy pro zamezení negativních dopadů obchodních aktivit na lidská práva. Jsou zde vymezeny tři základní pilíře: povinnost státu chránit, firemní odpovědnost a přístup k nápravě. Státy by měly vytvořit mechanismy pro regu- laci činností firem pro ochranu před zneužívání lidských práv. Oba tyto nástroje jsou důležité pro další vývoj mezinárodního práva a odpovědnosti soukromých subjektů. ͼ. Závěr Při analýze mezinárodněprávních nástrojů aplikovatelných na vztah environmen- tální migrace a rozvojových projektů jsem došla k závěru, že neexistují žádné právně závazné nástroje specificky se zabývající předmětným vztahem, je třeba aplikovat více mezinárodněprávních nástrojů souběžně. Dle mého názoru je tato oblast opomíjena mezinárodním právem především z ekonomicky motivovaných důvodů. Aby mohla být mezinárodní smlouva uzavřena, musí státy projevit vůli smlouvu uzavřít a dob- rovolně vzdát některé své pravomoci a podřídit se jejímu režimu, což v této oblasti mohou brát jako příliš velký zásah do státní suverenity a možnosti rozhodovat o tom, co se děje na jejich území. Pro účelnější vynutitelnost mezinárodněprávních závazků je třeba se vyrovnat i s pro- blematikou potenciální odpovědnosti nadnárodních korporací. Mohlo by se až zdát, že tyto entity stojí „mimo nebo nad“ právem, jelikož mezinárodní právo stanovuje povinnosti pouze pro státy. V souvislosti s nuceným přesídlením se otevírají i etické otázky. Co to je veřejný zá- jem a kde jsou jeho meze? Veřejný zájem je spojen s analýzou nákladů/obětí a přínosů. Kde je ta hranice, kdy je možné po někom požadovat, aby ve jménu prospěchu ostat- ních, trpěl? Princip rovnosti je ohrožen díky dopadu rozvojového projektu na skupinu přesídlených, velice často chudých obyvatel a výhody přináší jiné skupině, většinou majetným elitám.

94