SLP 07 (2014)

vznáší pochybnosti o podjatosti členů Výboru ESC či rozhodování dvakrát v téže věci. Takovouto situací se ale zabýval Výbor ESC už ve svém prvním rozhodnutí o přijatel- nosti a dospěl k závěru, že při vzájemném vyloučení se těchto procedur by se podávání kolektivních stížností mohlo stát zbytečným. 22 Historicky druhou kolektivní stížností podanou na základě Charty proti České repub- lice je stížnost z března 2014 č. 104/2014. Organizace European Roma and Travellers Forum (ERTS) v ní namítá na základě čl. 11 a 16 Charty, že v České republice jsou Romové diskriminováni v právu na bydlení, jsou nuceně vystěhováváni a neexistuje so- ciální bydlení. Tato situace má dopad i na jejich zdraví, což je dokládáno statistickými daty a srovnáváno se zdravotní situaci majority. Stížnost je doposud ve fázi přijatelnosti. I zde se nabízí argumentace podjatostí, neboť organizace ERTS i přes svůj status nevlád- ní organizace dle francouzského práva je ze 75% financována z rozpočtu Rady Evropy a i na svých stránkách přiznává, že jí Rada Evropy pomáhá finančně i personálně a také poskytnutím prostor. Stížnost ilustruje příklon Výboru ESC k využívání statistik jako dokladu diskriminace. V případě, že nejsou projednávány individuální stížnosti, je statis- tika spíš vítaným nástrojem, k němuž by se ale nemělo přistupovat nekriticky. ͹. Závěr Patnáct let po vstupu v platnost Dodatkového protokolu zakládajícího systém kolektivních stížností vstoupil v platnost i Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Evropská sociální charta a její kont- rolní systém bezesporu ukázaly, že se vlády nemusí obávat podřídit se mezinárodnímu kontrolnímu mechanismu na tomto poli. Evropský model ale stále zůstane daleko podrobnějším a přísnějším. To zároveň přináší známá negativa, jež si vysloužila i vlast- ní pojem – reporting fatigue . Každoroční podávání zpráv je náročné jak pro vlády, tak pro Výbor ESC. Zprávy často čítají sto stran, jsou podávány opožděně a někdy bez relevantních informací. Výbor ESC nemůže v patnácti členech, kteří nezasedají trvale, stíhat důkladně přezkoumávat jak periodické zprávy, tak množící se počet kolektiv- ních stížností. Jejich dřívější komparativní výhoda, jíž byla ve srovnání s posouzením zpráv, rychlost, se postupně vytrácí a Výboru ESC trvá stále déle stížnosti projednat. Zatíženost expertů a sekretariátu se vedle zdlouhavosti dřív nebo později projeví i v po- vrchnosti přezkumu. Svým extenzivním výkladem si Výbor ESC nápad věcí nezjedno- dušuje, naopak riskuje, že pokud se dostane ve své interpretaci úmluv mimo konsenzus smluvních stran, připraví se o legitimitu a zájem dalších zemí mezi ně přistupovat. 22 Blíže viz CHURCHILL, R., KHALIQ, U.: The Collective Complaints System of the European Social Charter: An Effective Mechanism for Ensuring Compliance with Economic and Social Rights? In: European Journal of International Law , vol. 15, no. 3, s. 448-449. S autory ale nelze souhlasit ve srovnání se situací u monitorovacích orgánů OSN, neboť ty na rozdíl od Výboru ESC nepřijímají kolektivní stížnosti a nepřezkoumávají tak situaci in abstracto , u nich stojí na jedné straně vyhodnocení abstraktní periodické zprávy, na druhé individuální stížnosti.

104