SLP 07 (2014)

Charta měla hmatatelný dopad i na české prostředí, odkazují na ni důvodové zprávy zákonů (např. zákoníku práce) i nálezy Ústavního soudu (např. nález sp. zn. Pl. ÚS 40/02 ze dne 11. 6. 2003 – Závaznost kolektivních smluv vyššího stupně pro nečleny organizace zaměstnavatelů). Lze uvítat, že vláda je ochotná se podřídit systému kolektivních stížností, i když není zřejmé, nakolik si byla vědoma citlivosti otázky fyzických trestů, když k dodat- kovému protokolu přistupovala (a závěr proti Řecku i Belgii už byl znám). Měla by proto při další legislativní práci o to více zohledňovat závěry Výboru ESC, jež vyplynuly z posuzo- vání periodických zpráv, aby se mohla vyhnout dalším kolektivním stížnostem. Nejbližší budoucnost ukáže, nakolik Výbor ESC vyslyší argumenty české vlády po umírněnějším výkladu. Pokud by vláda měla zájem na udržitelnosti systému Charty, měla by být nakloněna diskusím o úpravě kontrolního mechanismu, podob- ně, jak tomu bylo u reformního procesu Evropského soudu pro lidská práva. První kroky k odbřemenění se už dostavily – země, jež jsou podřízeny systému kolektivních stížností, mohou od roku 2014 podávat v pravidelných intervalech jen zkrácené zprá- vy. Žel plánovaná ministerská konference týkající se kontrolního mechanismu Charty v Turíně nemá na programu zařazené žádné ambicióznější plány.

105