SLP 07 (2014)

články Evropské úmluvy o ochraně lidských práv zakazují činit jakékoliv rozdíly na zá- kladě národního nebo sociálního původu. Článek 21 odstavec 1 Listiny základních práv Evropské unie ukládá členským státům, aby dodržovaly zákaz jakékoliv diskri- minace z důvodů, jako je etnický nebo sociální původ nebo příslušnost k národ- nostní menšině. V oblasti sekundárního práva směrnice 2000/43/ES zavádí zásadu rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, a tím zajišťuje, aby v členských státech nedocházelo k diskriminaci na základě etnické pů- vodu. Francouzský zákonodárce implementoval ustanovení směrnice 2000/43/ES 50 do konkrétních ustanovení trestního zákoníku, zákoníku práce, ale i do správního práva. Přímá a nepřímá diskriminace je zakázána, ovšem vnitrostátní právní předpisy podrobně tyto dva pojmy nedefinují. Mnoho francouzských ministerských oběžníků obsahovalo diskriminační poznámky k unijním občanům romského původu. To je případ oběžníku ze dne 05. 08. 2010, 51 který přikazuje zahájit systematické vyklízení nelegálních táborů, a priori romských táborů. Podobně, jak poznamenaly humanitární organizace, se argument nedostat- ku finančních prostředků, kterým se ospravedlňuje vyhoštění, používá pouze proti rumunským a bulharským občanům a ne proti ostatním evropským občanům. Toto Článek 28 směrnice 2004/38/ES stanoví, že v každém řízení o vyhoštění by před ostatními hledisky měl mít přednost nejlepší zájem dítěte. To je zakotveno také v Úmluvě OSN o právech dítěte z 20. listopadu 1989. 52 Lze zpozorovat, že ve fran- couzských deportačních příkazech žádná zmínka o uvážení zájmů dítěte není. Rodiče těchto dětí vyjádřili hluboké znepokojení nad tím, jaké důsledky bude toto vyklízení a vyhošťování mít na zdraví a vzdělání jejich dětí. Mnoho romských dětí bylo dokonce vyhoštěno z Francie několikrát. 53 Další kritika se snáší na jiná porušení vnitrostátního, mezinárodního a evropského práva, na mnohé odmítání francouzských starostů a primátorů přijmout romské děti do škol, zatímco ve Francii je škola povinná pro všechny děti ve věku od 6 do 16 let, ať už francouzské či pocházející ze zahraničí. 54 Kromě toho špatné životní podmínky 50 Pro více informací o provedení směrnice 2000/43/ES ve Francii viz článek: RENOUX, A.-L.: O směr- nici 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, In: Právo a diskriminace , 06. května 2007, Univerzita Nanterre La Défense. 51 Oběžník z 05.8.2010 podepsal Michael Bart, náčelník štábu ministra vnitra. 52 Článek 28-3: „Rozhodnutí o vyhoštění nesmí, s výjimkou naléhavých důvodů týkajících se veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti vymezených členskými státy, být vydáno proti občanům Unie, kteří jsou nezletilými osobami, kromě případů, kdy je vyhoštění v nejlepším zájmu dítěte, jak je stanoveno v Úmluvě OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989.“ 53 Někteří vyhoštění romští občané se vrátili zpátky do Francie. Průzkum Evropského centra pro práva Romů z července 2014 ukázal, že v průměru dotazovaní byli Romové šestkrát vyhoštěni z Francie. 54 Viz článek 13 ústavy z roku 1958 a článek L. 131-1 francouzského zákoníku školství. dokazuje opravdovou diskriminaci vůči Romům. ͹.ͼ Nezohlednění nejlepších zájmů dítěte

182