SLP 07 (2014)

V každém případě představuje studie Agentury EU pro základní práva velkolepý projekt, jehož cílem bylo zjistit data týkající se všech forem násilí na ženách v nejšir- ším pojetí, od fyzického, sexuálního a psychického násilí přes domácí násilí až k se- xuálnímu obtěžování, tzv. stalkingu či zneužívání žen prostřednictvím nových médií. Studie reaguje na poptávku po spolehlivých datech ze strany mezinárodních organizací a mezinárodních lidskoprávních orgánů. Když je násilí na ženách – zcela oprávněně – vnímáno jako naléhavý problém evropského a celosvětového charakteru, je napros- to pochopitelná snaha o jeho empirické pokrytí a získání relevantních dat. Již menší studie dříve ukázaly, že panuje velká propast mezi skutečným výskytem násilí na jedné straně a nízkou ochotou obětí tyto činy nahlásit státním orgánům. I to je problém, který si jednoznačně zasluhuje bližší zkoumání. Autoři studie Agentury EU pro základní práva vycházeli metodicky z osobních roz- hovorů s celkem 42.000 ženami ze všech 28 členských států EU. V průměru bylo vedeno 1.500 rozhovorů v každém členském státě. Podle údajů Agentury byly respon- dentky vybrány z náhodného, ale reprezentativního vzorku a výsledky odráží zkušenos- ti a názory žen, kterým bylo mezi 18 a 74 lety a které žily v EU. Vzhledem k citlivosti tématu a intimnímu charakteru položených dotazů bylo rozhodnuto, že osobní rozho- vory o genderovém násilí budou vedeny v domácím prostředí dotazovaných žen, a to pouze ženami. Standardizované dotazníky, které byly v rámci průzkumu používány, obsahovaly otáz- ky týkající se fyzického, sexuálního a psychického násilí, viktimizace v dětství, sexuálního obtěžování a nebezpečného pronásledování, včetně pronásledování a obtěžování na in- ternetu. Dotázané ženy byly požádány, aby poskytly informace o svých osobních zkuše- nostech s různými formami násilí, o tom, jak často zažily různé typy násilí a jaké důsled- ky mělo násilí pro jejich život. Průzkum rovněž shromáždil informace o tom, zda se ženy obracely nebo neobracely na policii a zda využívaly služby poskytující pomoc obětem. Jednu kategorii násilí na ženách představuje podle studie kategorie „fyzické a sexu- ální násilí“, dále byly zkoumány zkušenosti dotázaných žen s psychickým násilím ze strany partnerů, s tzv. stalkingem a se sexuálním obtěžováním. Dále byla ještě zavedena zvláštní kategorie násilí v dětství, které zahrnovalo fyzické, sexuální a psychické násilí. S ohledem na problematiku vymezení pojmu násilí na ženách se chceme věnovat definici sexuálního obtěžování. Agentura vysvětluje, že na rozdíl od jiných studií zamě- řených výlučně na prostředí zaměstnání a výchovy má nová studie širší záběr a vztahuje se na sexuální obtěžování v jakékoli situaci („in any situation“). Co se týká konkrétní podoby sexuálního obtěžování, rozlišuje dotazník mezi jede- nácti formami: 1. nežádoucí dotýkání, objímání nebo líbání, 2. sexuálně sugestivní připomínky nebo vtipy vyvolávající pocit urážky, 3. nevhodné pozvánky na schůzku, 4. dotěrné otázky týkající se soukromého života a vyvolávající pocit urážky, 5. dotěrné poznámky o fyzickém vzhledu, které vyvolávají pocit urážky, 6. nevhodné zírání či pošilhávání vyvolávající pocit zastrašení, 7. ukázka sexuálně explicitních obrázků, fo-

196