SLP 07 (2014)

Judikatura Soudu na to navázala a navíc prohlásila také mimosoudní popravy za ne- slučitelné s kogentními pravidly lidských práv, a to poprvé v případu Hermanos Gómez Paquiyauri v r. 2004. 29 Na tento precedent pak navázala konstantní judikatura vztahu- jící se k zákazu mimosoudních poprav. 30 Další právo, které Interamerický soud uznal za kogentní, se týká ochrany fyzické a mentální integrity člověka, jež je zakotvené v čl. 5 Americké úmluvy o lidských prá- vech, ale také Interamerické úmluvy o předcházení a trestání mučení (1985). V roz- sudku Caesar (2005) Soud zahrnul mezi normy jus cogens nejen zákaz mučení, ale také zákaz krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání. 31 K tomu ještě Soud ve věci Ximenez Lopes (2006) upřesnil, že právo na fyzickou a mentální integritu je absolutní a nemůže být suspendováno za žádných okolností. 32 Dalším právem, které má právě v latinskoamerickém kontextu obzvláště velký vý- znam, je zákaz nedobrovolného mizení osob. Interamerický soud v rozsudku Goiburú y otros (2006) poprvé uznal, že tento zákaz a korelativní povinnost státu vyšetřovat mizení osob a trestat odpovědné osoby patří mezi kogentní pravidla. 33 Je určitým specifikem Interamerického soudu, že se jeho judikatura vybudovala na řešení systematických porušování lidských práv, včetně nucených mizení, k nimž docházelo za vojenských diktatur v mnoha latinskoamerických zemích. To umožňuje pochopit, proč Soud ve své judikatuře klade takový důraz na vyloučení beztrestnosti a právo obětí (a jejich rodin) na přístup ke spravedlnosti. Právě proto dovodil kogentní povahu jak u zákazu zvláště závažného zločinu, tak u přístupu ke spravedlnosti s cílem zabránit systému beztrestnosti za masová porušování lidských práv. Z toho Soud do- spěl i k závěru, že státy mají povinnost buď vydat každou osobu obviněnou ze zločinů proti lidskosti, nebo na svém území samy soudit a potrestat. 34 Interamerický soud však jde ještě dále a ve svém zásadním posudku č. 18 (2003) potvrdil charakter juris cogentis zásady rovnosti a nediskriminace. 35 V tomto jednomy- slně přijatém posudku se Soud zabýval z hlediska rovnosti před zákonem postavením migrujících pracovníků bez platných dokumentů. Posudek, který se vztahuje na všech- ny členské státy Organizace amerických států (OAS) bez ohledu na to, zda ratifikovaly Úmluvu, dále zdůraznil obecný závazek respektovat a zajistit lidská práva. S tím sou- 29 IACHR, Hermanos Gómez Paquiyauri v. Peru , Merits and reparations, 8 July 2004, Series C, No. 110, para. 112. 30 Viz MAIA, C., op. cit. , s. 286. 31 IACHR, Caesar v. Trinidad y Tobago , Merits and reparations, 11 March 2005, Series C, No. 123, para. 70, 100. 32 IACHR, Ximenez Lopes v. Brasilia , Merits and reparations, 4 July 2006, Series C, No. 146, para. 126. 33 IACHR, Goiburú y otros v. Paraguay , Merits and reparations, 22 September 2006, Series C, No. 153, para. 84. 34 Ibid., para. 132. 35 IACHR, Condición jurídica y derechos de los migrantes indocumentados , 17 September 2003, Series A, No. 18, para. 100-101.

20