SLP 07 (2014)

visí, že státy mají povinnost respektovat a zajistit plný a svobodný výkon lidských práv bez diskriminace. Velkou zásluhu na progresivní judikatuře Interamerického soudu měl jeho dlou- holetý soudce a předseda A. Cançado Trindade. Ve svých velmi častých a podrobných separátních stanoviscích často teoreticky zdůvodňoval rozsudky a někdy ještě prohlu- boval argumentaci o rozsahu jus cogens v rámci lidských práv chráněných Americkou úmluvou. Takto v souvislosti s rozsudkem Masacre de Pueblo Bello (2006) argumen- toval souvislostí mezi čl. 8 a čl. 25 a dovodil, že právo na přístup ke spravedlnosti má také kogentní povahu. 36 Soudce Cançado Trindade zde vyzval k dalšímu rozšiřování materiálního obsahu jus cogens Soudem, aby zahrnul přístup ke spravedlnosti, podob- ně jako to učinil v posudku č. 18 ve vztahu k zásadě rovnosti a nediskriminace. 37 Nepřímo se judikatura Interamerického soudu vztahuje ke kogentním pravidlům také v jiných případech, zejména souvisejících s amnestiemi závažných zločinů. Amnestie vyhlašované v řadě latinskoamerických států (většinou ve formě zákonů), které měly za cíl zajistit beztrestnost pro závažné zločiny osob spojených s vládnoucími režimy, byly přezkoumávané nejen některými národními soudy (nejvyššími či ústavní- mi), ale také Interamerickým soudem pro lidská práva. 38 Historickým, přelomovým rozhodnutím byl případ Barrios Altos v. Peru (2001), který se týkal masakru na stejnojmenném místě. Interamerický soud v rozsudku z 14. 3. 2001 prohlásil, že dva amnestijní zákony z éry peruánského prezidenta Alberta Fujimoriho jsou „neslučitelné s Americkou úmluvou o lidských právech, a proto bez právních účinků“. 39 Soud judikoval, že takovéto amnestijní zákony, které se pokouše- jí vyloučit odpovědnost za závažná porušení lidských práv (jako mučení, hromadné popravy, nucené mizení osob) jsou nepřijatelné, protože jsou v rozporu s „nederogo- vatelnými právy“ uznanými mezinárodním právem lidských práv. 40 Tím, že amnestie znemožňují nebo činí obtížný přístup obětí a jejich blízkých k pravdě a spravedlnosti, představují porušení článků 1(1), 2, 8 a 25 Americké úmluvy. Následně rozhodoval i o právu obětí na peněžní odškodnění a další formy reparace. V dalším rozsudku o vý- kladu (z 3. 9. 2001) Soud vysvětlil povinnost státu odstranit ze svého právního řádu 36 IACHR, Masacre de Pueblo Bello v. Colombia , 31 January 2006, Merits and compensation, Series C, No. 140. 37 Viz CANÇADO TRINDADE, A.A.: The Access of Individuals to International Justice . Oxford / New York: Oxford University Press, 2011, s. 197. 38 Blíže srov. CANÇADO TRINDADE, A.A.: Le droit d’accès à la justice dans le système interaméricain de protection des droits de l’homme. In: Le droit international pour la personne humaine , Paris: Pedone, 2012, s. 267-272. 39 IACHR, Barrios Altos v. Peru , Merits, 14 March 2001, Series C, No. 75. 40 Ibid., para. 41: „Esta Corte considera que son inadmisibles las disposiciones de amnistia, las disposi- ciones de prescripción y el establecimiento de excluyentes de responsabilidad que pretendan impedir la investigación y sanción de los responsables de las violaciones graves de los derechos humanos tales como la tortura, las ejecuciones sumarias, extralegales o arbitrarias y las desapariciones forzadas, todas ellas pro- hibidas por contravenir derechos inderogables reconocidos por el derecho internacional de los derechos humanos.”

21