SLP 07 (2014)

sofistikovaných technologií, nastavením standardů pracovněprávních a sociálních pod- mínek, a zejména tím, že v hostitelských zemích budou dodržovat neméně striktní pravidla, jaká musí respektovat ve svých mateřských zemích. ͸. Vymezení pojmu nadnárodní (transnacionální) společnosti a právní subjektivita právnických osob Pojem transnacionální společnost (transnational corporation) je obsažen v doku- mentu OSN s názvem Normy týkající se odpovědnosti transnacionálních společností a jiných obchodních entit s ohledem na lidská práva 3 z roku 2003. Podle této definice je nadnárodní společnost ekonomickou entitou, která působí ve více než jednom státu nebo se jedná o skupinu ekonomických entit působících ve dvou nebo více zemích jakékoli právní formy, ať již ve své domovské zemi, nebo v zemi kde působí. Vedle pojmu transna- cionální společnost se setkáváme také s pojmem nadnárodní společnost (multinatio- nal enterprise). Tato definice je obsažena v Deklaraci Mezinárodní organizace práce. 4 Podle ní Nadnárodní společnost (multinational enterprises) zahrnuje společnosti ve- řejné nebo soukromé, které provozují nebo kontrolují výrobu, distribuci, služby nebo zařízení mimo zemi, ve které jsou založeny (outside the country in which they are based). P. Šturma a V. Balaš spatřují odlišnost mezi oběma pojmy v tom, že transnacio- nální společnost nelze ztotožnit s jedním státem, nelze tedy identifikovat s přesností její státní příslušnost. Nadnárodní společnost se vyznačuje tím, že jde o národní společnost se zahraničními pobočkami. Transnacionální společnost operuje v řadě států a zachová- vá si schopnost reagovat na měnící se globální podmínky. 5 Jak dále P. Šturma a V. Balaš uvádějí, oba pojmy se používají promiscue 6 a rozhodnout, zda jde o jeden nebo druhý typ společnosti, nebývá mnohdy snadné. V každém případě pro účely tohoto příspěvku půjde o zkoumání postavení zahra- niční právnické osoby na území cizího státu. ͸.ͷ Otázka mezinárodněprávní osobnosti (subjektivity) právnických osob (korporací) Pro postavení nadnárodních (transnacionálních) společností a právnických osob vůbec, má význam zkoumání právní osobnosti (subjektivity) těchto právnických osob z hlediska mezinárodního práva. V případě kladné odpovědi by to znamenalo, že pro tyto právnické osoby plynou z mezinárodního práva určitá práva a povinnosti. Obecné mezinárodní právo veřejné neobsahuje pojem subjektu, a ani nestanoví , kte- ré osoby (jednotky) lze považovat za subjekty. Pouze jednotlivé normy mezinárodního 3 Dok. OSN Norms on the Responsibilities of Transnational Corporations and Other Business Enterprises with Begard to Human Rights, U.N. Doc. E/CN.4/Sub..2/2003/12/Rev.2 (2003). Approved 13 August 2003, by UN Sub-Comission on the Promotion and Protection of Human Rights resolution 2003/16, E/CN.4/Sub./2/2003/L. 11 (2003), odstavec 20. 4 ILO Tripartite Declaration. 5 ŠTURMA, P., BALAŠ, V.: Mezinárodní ekonomické právo. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 137. 6 ŠTURMA, P., BALAŠ, V., op. cit. , s. 137.

48